„Naše prezidentské volby nejsou doopravdy demokracie. Je to nákladná byrokracie,“ řekl Peskov listu The New York Times. „Putin bude zvolen příští rok s více než 90 procenty hlasů.“
Peskov později tvrdil, že američtí novináři „postupovali jako obvykle“ a „překroutili“ jeho osobní názor. „O tom, že Putin bude zvolen, v tom jsem si osobně jist, na základě úrovně konsolidace společnosti kolem Putina, to ano, to je pravda. Ale jinak byla otázka na volby a odpověď zněla, že volby jsou sice podmínkou demokracie a Putin se sám rozhodl je uspořádat, ale teoreticky se ani nemusí pořádat. Protože už teď je jasné, že Putin bude zvolen. To je můj naprosto osobní názor,“ řekl portálu RBK.
Při posledních volbách v roce 2018 Putin získal oficiálně 76,65 procenta hlasů. Portál Meduza s odkazem na zdroje z prezidentské administrativy uvádí, že Kreml chce zajistit Putinovo vítězství v roce 2024 s alespoň 80 procenty hlasů.
Současný šéf Kremlu je opakovaně podezírán z toho, že upravuje volby tak, aby pohodlně vyhrál. Při hlasováních se pravidelně objevují zprávy o manipulaci s lístky od volební komise.
Putin, jenž se stal poprvé ruským prezidentem v roce 2000, čelil v letech 2011 až 2013 neobvykle rozsáhlým protestům kvůli tomu, že se ve volbách v roce 2012 po čtyřech letech v premiérské funkci rozhodl znovu kandidovat na hlavu státu.
Samotný Putin vinil z organizace protestů USA, jmenovitě pak tehdejší ministryni zahraničí Hillary Clintonovou. Podle zákulisních informací citovaných magazínem Politico si Putin vzal kritiku nedemokratičnosti a neprůhlednosti celého procesu prezidentských voleb od Clintonové osobně. Režim začal od té doby protesty tvrději potírat, spustil zákazy takzvaných „zahraničních agentů“ a častěji útočil na Západ.
Chceme jen, co patří nám, tvrdí Peskov
Peskov se též vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. Řekl, že Rusko nehodlá okupovat další ukrajinské oblasti mimo těch čtyř, které Moskva připojila na oficiální ceremonii v září minulého roku. „Chceme jen kontrolovat všechna území, o kterých se v naší ústavě píše jako o našich,“ řekl mluvčí Kremlu. Portál Ukrajinska pravda připomíná, že Rusové stále kontrolují malou část Charkovské oblasti, kterou nezahrnuly do ústavy jako ruské území.
Uznání nezávislosti separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky v únoru minulého roku se stalo předehrou invaze na Ukrajinu. Rusko k nim v září přidalo okupovanou Chersonskou a Záporožskou oblast, odvolávalo se přitom na výsledky referend o připojení k Rusku.
Ukrajina i většina světa ale referenda ani zábor neuznává. Ukrajincům se krátce po formálním vyhlášení anexe v Moskvě podařilo část okupovaných území osvobodit, mimo jiné hlavní město Chersonské oblasti Cherson. O zbytek území nyní Kyjev vede tvrdé boje v rámci protiofenzivy.
Rusko dává najevo, že hodlá ve válce pokračovat. Podle Peskova momentálně nejsou žádné důvody pro uzavření dohody s Ukrajinou. „V dohledné době budeme pokračovat ve speciální vojenské operaci,“ řekl, přičemž použil oficiální ruský termín pro válku na Ukrajině.
