Rosgvardija má na obsazených územích k dispozici obrněné transportéry, tanky, dělostřelecké systémy nebo vrtulníky. „Celou tuto škálu zbraní gardisté používají k potlačení těch, kteří nesouhlasí s ruskou okupací,“ uvádí CNR s odkazem na své zdroje v podzemním odboji.
Přibližně polovinu z gardistů nasazených na Ukrajině tvoří pravidelné formace, které se dělí na zhruba padesát taktických skupin. Zbytek činí asi stovka jednotek, které Moskva dováží na základě rotací.
Pod ruskou kontrolou se nyní nacházejí části Doněcké, Chersonské, Luhanské, Mykolajivské a Záporožské oblasti. V roce 2014 Moskva v rozporu s mezinárodním právem připojila ke svému území poloostrov Krym.
„Kromě bojových operací proti civilnímu obyvatelstvu se zaměstnanci Rosgvardije aktivně podílejí na propagandistických aktivitách ve vzdělávacích institucích. Hrají také roli projekce síly tím, že neustále hlídkují v obydlených oblastech v obrněných bojových vozidlech a v plné výstroji,“ uvádí CNR.
Válka na Ukrajině |
Rosgvardija se předloni podílela na ochraně volebních místností během hlasování na okupovaných územích, které Kreml označoval jako referendum o připojení k Rusku. Kyjev a svět jeho výsledky odmítly uznat. Loni v srpnu pak Národní garda v obléhaných regionech dohlížela na lokální volby.
RosgvardijaNárodní garda jsou vnitřní vojska podřízená přímo ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Garda není součástí ruských ozbrojených sil. Tvoří ji více než 300 tisíc lidí. |
„Není pochyb o tom, že ruští gardisté budou vyvíjet nátlak na civilní obyvatelstvo během procesu příprav na nadcházející volby prezidenta Ruské federace,“ konstatovalo CNR, které Rosgvardiji ve své zprávě označilo za „ruskou obdobu gestapa z dob nacistické třetí říše“.
Ukrajina ruské plány na uspořádání prezidentských voleb na okupovaných územích tvrdě odsoudila a jakékoliv budoucí hlasování označila za neplatné. Volby se uskuteční v březnu, přičemž se očekává, že se prezidentem potřetí v řadě stane současná hlava státu Vladimir Putin.
Zatímco ukrajinští vojáci na frontě vzdorují ruské armádě, ukrajinští partyzáni žijící na okupovaných územích provedli už řadu útoků na pracovníky Moskvy. Minulý týden partyzáni na Krymu zaútočili na ruský radarový systém a řídící centrum, které podle Kyjeva „odpovídá za bezpečný komunikační kanál s Kremlem, včetně koordinace protivzdušné obrany celého poloostrova“.
6. ledna 2024 |
