Putin obvinil Kyjev, že drží civilisty jako lidské štíty. Operace se podle něj rozvíjí podle plánu

Podle Putina jsou Ukrajinci a Rusové jeden národ. Řekl, že ruští vojáci se snaží nepřipustit oběti mezi ukrajinským civilním obyvatelstvem a poskytují mu „humanitární koridory“, aby mohlo uprchnout. 

Tyto koridory podle něj ale blokují ukrajinští „neonacisté“. Obvinil ukrajinské síly, že spolu s „žoldáky“, mimo jiné z Blízkého východu, používají civilisty jako živé štíty.

Ruský prezident tvrdí, že Kyjev jako rukojmí drží tisíce cizinců,včetně indických studentů, kterým zamezuje odjet ze země. Indické ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že Ukrajina naopak Indům pomáhá se ze země dostat v bezpečí pryč. 

Putin též nařkl ukrajinské síly, že střelbou zranily čínské občany. Čína uvedla, že jeden čínský občan byl zraněn střelbou při pokusu opustit zemi, neupřesnila ale, kdo jej zasáhl.  

Žádné ze svých tvrzení Putin nepodpořil důkazy.

Podle šéfa Kremlu vojenská operace probíhá „podle plánu“. Vláda zraněným vojákům i rodinám padlých příslušníků ozbrojených sil poskytne kompenzace. 

Lžete sám sobě, vpálil Putinovi Macron

Ruský prezident ve čtvrtek znovu mluvil se svým francouzským protějškem Macronem. O rozhovoru informoval sám šéf Elysejského paláce, podle něhož je dění na Ukrajině nepříznivé a Putin trvá na odzbrojení a kapitulaci Ukrajiny. To je však nepřijatelné, zdůraznil Macron.

„Lžete sám sobě,“ řekl prý Putinovi. „Vaše země za to těžce zaplatí, na velmi dlouho skončí v izolaci, zesláblá a pod sankcemi,“ přesvědčoval ho s tím, že dělá „velkou chybu“. Telefonát inicioval šéf Kremlu.

Ten i před Macronem trval na demilitarizaci, „denacifikaci“ a dosažení neutrálního statusu Ukrajiny. A pokud by se snad Kyjev snažil odkládat společná jednání, podle Putina by to vedlo jen v to, že se seznam ruských požadavků prodlouží.

„Nic z toho, co Putin řekl, nás neuklidnilo,“ řekl nejmenovaný Macronův poradce. „Putin je velmi odhodlaný. Jeho cílem je ovládnout Ukrajinu a to nejhorší nás teprve čeká,“ varovala po telefonátu Paříž.

V jednání s Moskvou je podle francouzského prezidenta „potřeba důslednost v principech a v sankcích“, ale zároveň je potřeba usilovat o „mírový dialog“, což Macron pokládá za velmi obtížné. 

Putin údajně odmítl zprávy o bombardování Kyjeva a dalších ukrajinských měst, uvedl web gazeta.ru s odkazem na oficiální stránky Kremlu. „Zvlášť bylo zdůrazněno, že při speciální operaci, která jde podle plánu, ruské ozbrojené síly dělají, co je v jejich silách, aby ochránily životy civilního obyvatelstva,“ tvrdí Moskva.

Informace o bombardování měst prý neodpovídají skutečnosti a jde o prvky antiruské dezinformační kampaně.  Doklady o útocích ruských sil na civilní infrastrukturu předkládají opakovaně ukrajinské úřady i média, videa a fotografie na internetu navíc sdílejí samotní obyvatelé postižených ukrajinských měst a obcí.

Lavrov: Sankce jsou daň za nezávislost

Putin je obvykle výhradně tím, kdo promlouvá k ruskému národu – jen k současné invazi měl nyní už minimálně tři televizní projevy – ve čtvrtek se však na občany obrátil i ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ve státní televizi řekl, že je Moskva zcela přesvědčená, že je konfrontace se Západem správná. Severoatlantickou alianci obvinil, že se snaží udržet si nadvládu nad světem. A i když prý Rusko projevuje dobrou vůli, v žádném případě nehodlá ohrozit své zájmy. A Západ je podle něj nemůže ignorovat do nekonečna.

Ministr si dále myslí, že se někteří západní lídři připravují na válku s Ruskem. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského má za muže, který vede „společnost, v níž nacismus jen kvete“. Ukrajina také podle Lavrova „přijímá rozkazy z (amerického) Washingtonu“.

Vrátil se i ke svým šokujícím výroků ze středy, kdy prohlásil, že by třetí světová válka byla „jaderná a ničivá“. Nyní říká, že to není Rusko, kdo mluví o jaderné válce. Právě Putin přitom jako první uvedl jaderné zbraně do stupně nejvyšší pohotovosti.

Západ podle Lavrova myslí jen na to, jakými prostředky by na Rusy mohl ještě zatlačit. „Všechny problémy vyřešíme,“ dušuje se šéf ruské diplomacie s tím, že nyní uvalené sankce jsou jen „daní za nezávislost“ Ruska. 

A invaze, kvůli které Kreml a s ním i zbytek Ruska ekonomická omezení schytal, má prý mimo jiné zajistit, aby se Ukrajina nikdy nepřipojila k NATO.

Lavrov nepřiznal útoky ruské armády na civilní objekty, prý stále míří na vojenské cíle. Pojem „vedlejší škody“ se podle něj nicméně v armádní terminologii objevuje už od západního vpádu do Iráku a Libye.

Ruská delegace je podle agentury TASS v běloruském Bělověžském pralese, kde se plánovalo druhé kolo rozhovorů mezi ruskou a ukrajinskou stranou. Šéf ruské delegace, poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij uvedl, že očekává příchod ukrajinské delegace ve čtvrtek. 

Mluvčí ukrajinské delegace podle TASS řekl, že se rozhovory uskuteční, ale na jiném místě než v tomto pralese. Lavrov před ohlášeným jednáním připustil, že Moskva je připravená jednat o příměří a bezpečnostních zárukách pro ukrajinského prezidenta Zelenského. 

Podmínkou Rusů je prý určit konkrétní typy zbraní, které nebudou nikdy na Ukrajině rozmístěny ani vyrobeny. Moskva také poprvé částečně přiznala větší ztráty v bojích. Podle Lavrova je možné, že bylo Rusko do konfliktu „záměrně vylákáno“.

392 fotografií

Kreml ve čtvrtek vyzdvihl vojáky bojující na Ukrajině. Prý jsou to hrdinové, kteří se zapíší do historie po bok vojáků, kteří porazili nacistické Německo. Realita je taková, že mnozí vojáci až na místě zjistili, že cvičení skončilo a začala válka. O jejich přítomnosti na Ukrajině mnohdy netuší ani jejich rodina.

Zajatí vojáci na videích pořízených ukrajinskou armádou často pláčou nebo tvrdí, že nevěděli, že budou muset zabíjet lidi. Jsou zprávy, byť neověřené, i o tom, že se vzdávají a odmítají poslouchat rozkazy. Moskva přiznala 498 zabitých a 1 597 zraněných vojáků. 

Kyjev o ztrátách v řadách ozbrojených sil neinformuje, podle tamních představitelů ale zemřelo přes dva tisíce civilistů. Z Ukrajiny zatažené Ruskem do války už mezitím uprchl více než milion lidí. Proti invazi se protestuje i v samotném Rusku, policie tam zatkla přes šest tisíc demonstrantů. A podle anekdotických důkazů Evropské unie ztěžují ruské úřady život i těm, kteří se nyní snaží Rusko opustit.

Pohraničníci údajně odjíždějící Rusy vyslýchají a některým dokonce cestu za hranice úplně znemožní. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný unijní činitel. Spekulace, že se chystá vyhlásit stanné právo, ruská vláda popírá. Putin bude mít nicméně během dne jednání se svou bezpečnostní radou.

Hladoví ruští vojáci na Ukrajině rabují v obchodech s potravinami: