Obilí z černomořských přístavů má zmírnit hlad světa. Rusko a Ukrajina podepsaly dohodu, která umožní vývoz

Ceremonie se zúčastnili generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Na opačných stranách dlouhého stolu se posadili ruský a ukrajinský představitel, po podpisu si však podali ruku.

Pro obě znepřátelené strany byl nakonec přijatelným řešením podpis dvou zrcadlových, ale oddělených dokumentů. Jeden podepsal za Kyjev tamní ministr dopravy Oleksandr Kubrakov, druhý za ruskou stranu ministr obrany Sergej Šojgu.

Dlouhou dobu dojednávané řešení otevírá cestu k vývozu obilí ve významném objemu ze tří klíčových ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne do rozvojových zemí, řekl Gutteres. Miliony lidí nebudou čelit hladu, zdůraznil Erdogan.

Organizace spojených národů očekává, že dohoda o obnovení ukrajinského vývozu obilí přes Černé moře bude plně funkční během několika týdnů a obnoví dodávky do země na předválečnou úroveň 5 milionů tun měsíčně. Plán bude zpočátku aktivní po dobu 120 dní, poté se bude dál prodlužovat.

„Počítáme s velmi rychlým tempem realizace,“ řekl jeden z úředníků OSN. „V sobotu začneme zřizovat Společné koordinační centrum (JCC),“ uvedl dále a dodal, že zbývá dořešit pouze drobné problémy, než se iniciativa začne realizovat. „Mluvíme o několika týdnech, než se dočkáme řádného vplouvání a vyplouvání plavidel,“ uvedl úředník.

Dohled nad plněním dohody má zajišťovat společné koordinační středisko v Istanbulu, ve kterém bude zastoupena Ukrajina, Rusko, Turecko i OSN. Toto středisko vytvoří inspekční týmy. Jejich inspekcím budou v přístavech stanovených Tureckem podléhat všechny lodě plnící dohodu. Žádné vojenské lodě, letadla nebo drony se nebudou smět přiblížit k námořnímu humanitárnímu koridoru blíže, než stanoví OSN. Dohoda bude platit 120 dnů, pokud jedna ze stran neoznámí, že ji chce ukončit.

„Společné inspekce (v tureckých přístavech) ochrání naše přístavy před ‚trojskými koňmi‘,“ uvedl ukrajinský ministr Kubrakov a zdůraznil, že Ukrajina si zachovává plnou kontrolu nad svými přístavy a přilehlými vodami v severozápadní části Černého moře.

Státy skupiny G7 budou dohlížet na to, aby podepsaná dohoda o vývozu obilí z ukrajinských přístavů nepředstavovala pro „Ukrajinu hrozbu nového ruského útoku,“ řekl krátce poté kanadský premiér Justin Trudeau. V podobném duchu jako Kanada se vyjádřila i Británie. Londýn se podle agentury AFP „chce ujistit, že Rusko dodrží své slovo“.

Fungující dohoda bude skvělou zprávou například pro Egypt, který byl podle společnosti S&P Global v roce 2021 se 3,62 milionu tun největším dovozcem ukrajinského obilí.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí informoval již ráno o dalším kole rozhovorů. „Může být podepsán dokument, jenž zaváže strany k (zajištění) bezpečného fungování exportních tras v Černém moři,“ řekl Reuters Oleh Nykolenko. Ukrajinská delegace podle něj podpoří pouze rozhodnutí, která zaručí bezpečnost oblastí na jihu Ukrajiny, „silné pozice“ ukrajinských ozbrojených sil v Černém moři a bezpečný vývoz ukrajinské zemědělské produkce.

Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek dohodu o vývozu ukrajinského obilí, kterou zprostředkovala OSN, uvítalo, ale uvedlo, že se soustředí na to, aby Rusko dodržovalo svou část dohody. Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price to prohlásil na pravidelném setkání s novináři, informovala agentura Reuters.

„Do této situace jsme se vůbec neměli dostat,“ řekl Price. „Ze strany Ruska šlo o záměrné rozhodnutí udělat z potravin zbraň. To, co jsme slyšeli během několika posledních hodin, je vítaný vývoj, ale to, na čem bude skutečně záležet, je realizace této dohody,“ doplnil mluvčí americké diplomacie.

V ukrajinských přístavech je kvůli válce zahájené Ruskem zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Jeho dodávky jsou přitom klíčové pro řadu zemí Blízkého východu a Afriky.

Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a že ukrajinské obilí krade. Moskva naopak vinu dává Kyjevu. Ukrajina podle ní zatím neodminovala své pobřeží, takže přeprava obilí není bezpečná. Kyjev odmítá odminovat přístavy, protože se obává, že ruská armáda pak zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží.