„Neočekáváme průlom,“ řekl na začátku schůzky Lavrov. „Je to kritický okamžik. Máte pravdu: Neočekáváme, že tu dnes vyřešíme naše rozpory,“ poznamenal i Blinken, podle něhož je Washington odhodlán neshody řešit mírovou cestou.
Po jednání Lavrov oznámil, že USA dají Rusku písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy příští týden tak, jak Rusové v pátek požádali. Páteční asi hodinu a půl dlouhé jednání s Blinkenem označil za otevřené a užitečné. Věří, že se po něm zklidní situace.
Moskva je podle ruského ministra připravená k dalším jednáním, včetně možné diskuze obou prezidentů. Vladimir Putin je prý kdykoliv připraven k dialogu s Joem Bidenem. Případnému summitu obou politiků by však musely předcházet delší přípravy, uvedl Lavrov. Další setkání na ministerské úrovni by se podle agentury RIA mohlo uskutečnit v únoru.
Lavrov také vyzval Západ k ukončení „Rusku nepřátelské hysterie“. Moskva prý nikoho neohrožuje a nechystá se přepadnout žádný stát. To podle něj tvrdí „rusofobní menšina“, která však udává tón.
Podle Moskvy je to naopak NATO, kdo pracuje proti Rusku. Lavrov uvedl, že jeho zemi znepokojují především dodávky zbraní na Ukrajinu a pomoc ze strany vojenských expertů Západu.
Blinken po jednání řekl, že obě strany nyní lépe rozumí svým postojům. Spojené státy a jejich partneři jsou podle něj připraveni reagovat na požadavky Ruska. Tvrzení o hysterii však odmítl. Moskva musí reagovat na obavy Západu týkající se Ukrajiny, podotkl s tím, že je postoj západních zemí určen fakty a historií.
Moskva prý může jednoduše prokázat, že se nechystá k útoku na Ukrajinu, a to tím, že své vojáky stáhne. Americký ministr zahraničí také zopakoval, že pokud Rusko zaútočí, bude reakce Západu rychlá, tvrdá a jednotná. Washington podle něj nadále pevně stojí za Ukrajinou a podporuje její suverenitu a teritoriální celistvost. „Záleží na Rusku, jakou si vybere cestu,“ poznamenal Blinken.
 |
Oba diplomaté do švýcarského města dorazili s nezměněnými požadavky. Američané požadují zklidnění situace u hranic s Ukrajinou, u nichž Rusko soustředilo na 100 tisíc vojáků. Moskva zase chce, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska, a trvá také na záruce, že NATO nepřijme za svého člena Ukrajinu.
„Jde o stažení zahraničních vojáků, techniky a výzbroje a dalších kroků s cílem vrátit konfiguraci z roku 1997 na území zemí, které k tomuto datu nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska,“ uvedl podle ruských agentur Lavrov.
Obě zmíněné země už se k jeho žádosti vyjádřily. Podle rumunského ministerstva zahraničí je „nevhodná“ a „nemůže být předmětem jednání“. Prezident Klaus Iohannis zároveň na příští týden svolal jednání bezpečnostní rady státu.
„Bulharsko je svrchovaný stát a my jsme si již dávno vybrali, že se staneme členy NATO. O obraně země rozhodujeme sami ve spolupráci s našimi partnery,“ citovala agentura BGNES bulharského premiéra Kirila Petkova. Podle agentury se Španělsko chystá kvůli napětí kolem Ukrajiny do konce příštího měsíce vyslat do Bulharska letku svých stíhaček Eurofighter. Již nyní do Černého moře směřují španělské válečné lodě.
Estonsko, Lotyšsko a Litva uvedly ve společném prohlášení, že dodají Ukrajině protitankové a protiletadlové střely americké výroby. Estonsko se konkrétně chystá Ukrajině dodat protitankové střely Javelin, Lotyšsko a Litva chtějí poskytnout protiletadlové střely Stinger. S vysláním těchto zbraní americké výroby podle tří zdrojů agentury Reuters souhlasí americké ministerstvo zahraničí. Všechny tři země jsou členy NATO.
Aliance se od roku 1997 rozšiřovala směrem na východ v několika vlnách, Česká republika do ní vstoupila v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem, Rumunsko, Bulharsko spolu se Slovenskem a dalšími státy následovaly o pět let později.
Blinken má za sebou středeční rozhovory v Kyjevě a čtvrteční v Berlíně. Uvolnění napětí mezi Kyjevem a Moskvou to zatím nepřineslo a Blinken se netajil tím, že to tak nejspíš zůstane i po pátečním jednání.
„Máme co do činění s obtížnými záležitostmi a nepodaří se je vyřešit rychle. Určitě nečekám, že je vyřešíme zítra (v pátek) v Ženevě,“ prohlásil v Berlíně.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Rusko viní Spojené státy, že se bilaterální vztahy přiblížily „nebezpečné kritické hranici“, věří však, že se podaří přesvědčit Washington ke změně přístupu.
Sám Lavrov dal zase dopředu najevo požadavek, aby Washington místo šíření zpráv o chystané ruské agresi, kterou Moskva popírá, raději přiměl Kyjev plnit takzvané minské dohody.
Jejich cílem je ukončit konflikt mezi ukrajinskými vládními silami a proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Dohody však, kromě křehkého příměří, průlom nepřinesly a Moskva a Kyjev se vzájemně obviňují z jejich neplnění.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu uvedl, že Paříž je připravena vyslat vojáky do dalších zemí NATO, jmenovitě zmínil Rumunsko. Americká vojenská přítomnost v zemi by se také mohla rozšířit poté, co prezident Joe Biden tentýž den řekl, že Washington je ochotný zvýšit počet vojáků v Polsku, Rumunsku a dalších státech východního křídla aliance, pokud se ruský prezident rozhodne zaútočit na Ukrajinu.
Kyjev i některé západní země totiž míní, že se Moskva připravuje na možnou invazi. Z Washingtonu v posledních dnech zaznělo, že Rusko by mohlo zahájit útok kdykoliv.
Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, popírá, že by chystalo útok. Podle Moskvy je stažení vojsk možné teprve tehdy, když od Západu získá požadované záruky.
14. ledna 2022 |
