Na jaře 2022 bylo ukrajinskému chlapci Iljovi devět let. Jeho matka mu zemřela před očima v Mariupolu obklíčeném ruskými jednotkami a on skončil v doněcké nemocnici.
„Raketa vletěla do sousedního domu. Máma byla zraněná na hlavě a já na noze. Ona zemřela druhý den, soused ji pohřbil u nás na dvoře. Pak si pro mě přišli Rusové,“ říká nyní jedenáctiletý kluk, který sedí naproti ministrovi zahraničních věcí Nizozemska v Haagu a vypráví svůj příběh.
Ukrajinské úřady tvrdí, že Rusko od začátku války uneslo a deportovalo desítky tisíc dětí. Konkrétní číslo ovšem určit nejde. Část země stále ovládají okupanti.
Ukrajinský portál Children of War zajistil jména a okolnosti únosů alespoň ve 20 tisících případech deportací do Ruska. Vladimir Putin ale příběhy o unesených dětech označuje za přehnané a v červenci tvrdil, že šlo pouze o akce na záchranu dětí z bojové zóny. Stejnou obhajobu zločinů používají i podporovatelé Ruska.
Z 20 tisíc dětí se vrátilo jen 400
V Haagu byla zahájena informační kampaň s názvem BringKidsBackUA, která má na únosy dětí upozornit. Do Nizozemska dorazilo šest dětí z Mariupolu a Charkovské oblasti, které sebrala ruská armáda, ale podařilo se jim dostat zpět. V Haagu mají perný program. Hovoří se zahraničními médii, politiky a vystupují na tiskových konferencích.
„Když slyšíte tato čísla – 20 tisíc unesených dětí... Tato čísla jsou děti.“ Jsou to skuteční lidé a zde jsou jejich příběhy. Nyní je můžete vidět,“ řekla spoluzakladatelka nizozemské charitativní nadace Orphans Feeding Foundation Mariam Lambertová, která více než rok pomáhala evakuovat rodiny s potomky z bojových zón.
Právě ona jich společně s ukrajinským velvyslanectvím a veřejným ochráncem práv několik přivezla do Haagu.
„Rusko násilně deportuje ukrajinské děti. Klademe si za cíl dát slovům těchto dětí prostor. Chceme, aby se lidé vžili do kůže rodiče, kterému bylo dítě odebráno. Jak byste se cítili, kdyby se to stalo vám?“ ptá se.
Novináři k dětem musí přistupovat opatrně, otázky je nesmí ještě více traumatizovat.
Mezi nimi je i dvanáctiletý Saša, který vypráví o tom, jak byl během ostřelování země zraněn do oka. S matkou se na jaře 2022 snažil opustit Mariupol, ale skončil ve filtračním táboře. Matku odvezli k výslechu a jeho odebrali lidé, kteří se představili jako zaměstnanci novoazovské služby pro práva dětí. Slíbili mu, že se s maminkou brzy zase shledá. Ale neviděl ji už rok a půl.
Saša se z Mariupolu dostal do nemocnice v Doněcku, kde požádal chlapce na oddělení o telefon, ze kterého zavolal babičce. Starší paní překonala mnoho překážek, aby se k vnukovi dostala a odvezla si ho.
„Když jsem se vrátil na Ukrajinu, začal jsem si vážit jídla a vody, protože v Mariupolu jsme toho dost neměli. Nebyl chléb, nic. Ale nejvíc jsem si cenil ticha,“ vzpomíná Saša na válku.
Čtrnáctiletá Veronika z Charkovské oblasti zase při setkání s nizozemskou ministryní zahraničí Hanke Bruins Slotovou vzpomíná, jak ji Rusové po okupaci, kdy spala ve sklepě za hluku přelétajících vrtulníků, přemístili do internátní školy v Lipecké oblasti.
„Vzali mě k výslechům, protože moje matka slouží v armádě. Vyslýchali mě, ačkoli můj právní zástupce tam nebyl,“ říká Veronika. Děti v ruské škole se jí posmívaly. „Obviňovali mě, že jsem byla důvodem mobilizace jejich otců. Říkali, že jsem hloupá, protože jsem Ukrajinka.“
Rusko opustila až letos. A to poté, co její matka vystoupila na zvláštním zasedání Rady bezpečnosti OSN, po kterém přišla vlna tlaku na její propuštění.
Zachráněné děti mluví dobrovolně
Návštěva dětí v Haagu v rámci BringKidsBackUA vyvolala zdrženlivou reakci nizozemských médií. Pouze několik jich o ní informovalo. Mezi nimi byl například deník NRC Handelsblad, který vyzpovídal ukrajinského ombudsmana Dmytro Lubince, píše BBC.
Na otázku NRC Handelsblad, jak se BringKidsBackUA liší od ruské propagandy, která ukazuje děti odvlečené z válečné zóny jako zachráněné, Lubinec odpověděl, že tato iniciativa, na rozdíl od ruské „nikoho do ničeho nenutí“. „Nikdo dětem nevysvětluje, co mají říkat, protože své názory vyjadřují dobrovolně.“
Také v nizozemském diskusním pořadu Op1 se tři děti ukázaly. Na otázku moderátorky, jestli by podle nich měl Putin stanout před soudním tribunálem, všechny odpověděly, že ano.
Právě na ruského prezidenta a jeho zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovovou vydal v březnu tohoto roku vyšetřovací senát Mezinárodního trestního soudu (ICC) zatykače.
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec hovoří o nutnosti vyvíjet nátlak na Rusko soudní cestou, protože jedině to ho prý může donutit děti vrátit. Po březnovém kroku ICC se podle něj proces zrychlil a Rusové začali vracet více dětí, ač se jich z 20 tisíc vrátilo doposud jen pouhých 400.
