Pátek 1. července 2022, svátek má Jaroslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Po Finsku podalo přihlášku do NATO i Švédsko. Je to problém, odpovíme, varoval Putin

Svět

  14:17aktualizováno  21:02
Rusko nemá podle prezidenta Vladimira Putina problém ani tak s členstvím Finska a Švédska v NATO jako s případným rozšiřováním vojenské infrastruktury Aliance. V takovém případě by musela Moskva reagovat, upozornil. Obě skandinávské země se chystají v první polovině týdne podat do NATO přihlášku.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová v pondělí uvedla, že Stockholm přihlášku do NATO podá v nejbližších dnech, současně s Finskem. Věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok.

„Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem Aliance,“ uvedla premiérka, podle níž jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice země“.

Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli ruské invazi na Ukrajinu ovšem během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Chystaný vstup Švédska do Aliance, která by se i s Finskem měla rozrůst na 32 členů, podle agentury Reuters překreslí geopolitickou mapu severní Evropy.

„Švédsko potřebuje formální bezpečnostní záruky, které poskytuje členství v NATO,“ řekla Anderssonová. „Bohužel nemáme důvod věřit, že směřování akcí Ruska se v dohledné budoucnosti změní,“ dodala.

„Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO,“ poznamenala šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po diskusi zákonodárců, v níž se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí. „Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO,“ vyjádřila dále své přesvědčení.

Francie už vyjádřila rozhodnutí Švédska plnou podporu. Stejně se vyslovilo Dánsko. Slíbilo – podobně jako Norsko – i podporu při případném napadení. Rozhodnutí skandidávských zemí vítá také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Proti případnému vstupu obou zemí se ale silně vymezuje Turecko. Tamní prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí znovu zopakoval, že státy drží ochranou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád.

Putin: Se Švédskem a Finskem nemáme potíže

„Co se týče rozšiřování Aliance, včetně nových členů Finska a Švédska, Rusko s těmito státy nemá žádný problém - žádný. V tomto smyslu tedy rozšíření zahrnující tyto dvě země nepřináší pro Rusko žádnou přímou hrozbu,“ uvedl Putin na summitu postsovětského vojenského paktu ODKB v Moskvě.

„Ale rozšíření vojenské infrastruktury na toto území by rozhodně vyvolalo naši odpověď,“ pokračoval šéf Kremlu.

Putin neupřesnil, jaké kroky by Moskva v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska přijala. „Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby,“ řekl. „Vytváří se tu problém bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ dodal.

Obvinil přitom USA, které podle něj podporou rozšiřování NATO činí agresivní kroky k dalšímu vyostřování už tak vypjaté bezpečnostní situace ve světě.

Slova ruského prezidenta o tom, že samotný vstup Finska a Švédska by Moskva nebrala jako hrozbu, představovala odklon od dřívějších vyjádření Moskvy. Konkrétně k Finsku minulý týden Kreml uvedl, že jeho vstup do NATO by pro Rusko určitě představoval hrozbu.

Náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov v pondělí uvedl, že vstup Finska a Švédska do NATO by byl chybou, se kterou by se Rusko jen tak nesmířilo. „Neměli by si dělat iluze, že se s tím jednoduše smíříme. Je to další vážná chyba s dalekosáhlými důsledky,“ uvedl.

Moskvě je podle Rjabkova jasné, že „Stockholm a Helsinky svým rozhodnutím bezpečnost neposílí“.

„Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží. Je škoda, že zdravý rozum padá za oběť nějakému zdánlivému ujednání ohledně toho, co by se za této stále se vyvíjející situace mělo dělat,“ řekl.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí řekl, Moskva považuje takový krok za znepokojivý a bude sledovat, jaké důsledky to bude mít pro její bezpečnost. „Jsme přesvědčeni, že vstup Finska a Švédska do NATO neposílí ani nezlepší bezpečnostní architekturu našeho kontinentu,“ prohlásil.

„Bezpečnostní prostředí se změnilo“

V pondělí ráno začali o možném členství země v Severoatlantické alianci diskutovat také finští poslanci, přičemž hlasování se podle AP očekává nejdříve v úterý. Podle posledních zpráv finských médií je minimálně 85 procent z 200 členů parlamentu připraveno členství podpořit.

Pro vstup do NATO se v minulých dnech vyjádřili finský prezident Sauli Niinistö i premiérka Sanna Marinová.

„Jedinou zemí, která ohrožuje evropskou bezpečnost a otevřeně vede útočnou válku, je Rusko,“ prohlásila Marinová na úvod pondělní parlamentní debaty. „Naše bezpečnostní prostředí se zásadně změnilo,“ dodala.

Autoři: ,

Proč dřív lidé vypadali na fotce starší. Rychleji se stárnulo, nebo je to klam?

Premium Tak schválně, udělejte si čas a zalistujte rodinnými alby. Podívejte se na svoje rodiče, prarodiče, praprarodiče. A...

Rozvod, má prohra. Voříšek o synech, bohu Nedvědovi i bláznivé dietě

Premium Evropský titul, zlato se Spartou, reprezentační srazy v pověstném hotelu Praha i rady od idolu Pavla Nedvěda, ale taky...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Mohlo by vás zajímat