Úterý 14. května 2024, svátek má Bonifác
130 let

Lidovky.cz

Svět

Smrtící kovový déšť. Rusové na Ukrajině použili šipkovou munici, líčí koroneři

Ilustrační snímek. foto: Shutterstock

Desítky civilistů, kteří zemřeli během ruské okupace ukrajinského města Buča, zabila brutální šipková munice vypálená ruským dělostřelectvem. Uvedli to forenzní specialisté, kteří provádějí pitvy těl nalezených ve zdejších masových hrobech. „V tělech jsme našli kovové šipky,“ popsali koroneři. Lidskoprávní organizace použití této munice v hustě osídlených oblastech odsuzují.
  12:15

„V tělech mužů a žen v Buči jsme našli několik tenkých předmětů připomínající hřebíky. Je velmi těžké je objevit, neboť jsou velmi drobné. Našli jsme je v hlavách i trupech. Podobný nález hlásí také moji kolegové v regionu u města Irpiň,“ popsal ukrajinský forenzní lékař Vladislav Pirovskij.

Nezávislí experti na zbraně, kteří zkoumali fotografie kovových předmětů nalezených v tělech z Buče, podle listu The Guardian potvrdili, že jde o takzvanou šipkovou munici, přezdívanou „fléchette“.

Francouzští a ukrajinští forenzní experti vyzvedávají těla obětí ruské agrese z masových hrobů ve městě Buča. (16. dubna 2022)

Tato munice se používá v nábojích tanků či děl. Každá střela může obsahovat až devět tisíc šipek. Náboj po vypálení exploduje nad zemí a z jeho útrob se rozletí salva šípů dlouhých tři až čtyři centimetry, které se rozletí do kuželovitého oblouku o šířce 300 metrů a délce 100 metrů.

Šipka při zásahu těla ztrácí tuhost a ohýbá se do háku. Zadní část šípu, tvořená čtyřmi „ploutvemi“, se často odlomí a způsobí druhou ránu.

Očití svědci z Buče listu The Washington Post (WP) popsali, že ruské dělostřelectvo vypálilo šipkovou munici několik dní předtím, než se na konci března ruská armáda stáhla z oblasti.

„Našla jsem jich hromadu zabodnutých ve svém autě,“ řekla WP obyvatelka Buče Světlana Chmutová. „Jsou také všude po mé zahradě a zapíchnuté v mém domě,“ konstatovala čtyřiapadesátiletá žena. Šipkovou munici nalezla ráno 26. března po noci intenzivního ostřelování na obou stranách.

Mluvčí ukrajinského velení pozemních sil Volodymyr Fito uvedl, že ukrajinská armáda šipkovou munici v bojích nepoužívá.

Neobvyklý a zřídka viděný projektil

Ačkoli lidskoprávní organizace dlouhodobě usilují o zákaz šipkové munice, mezinárodní právo ji nezapovídá. Použití nepřesných smrticích zbraní v hustě osídlených civilních oblastech je však porušením humanitárního práva.

Expert na zbraně Neil Gibson z analytické společnosti Fenix Insight na základě fotografií z Buče určil, že šipky pocházejí z dělostřeleckého náboje ráže 122 milimetrů 3Sh1, který používá ruské dělostřelectvo.

„Další neobvyklý a zřídka viděný projektil. Tentokrát je to ruská obdoba amerických protipěchotních projektilů Beehive. Funguje jako šrapnelová střela. Rozdíl je v tom, že místo olověných, železných či ocelových koulí je naplněná šipkami a voskovým pojivem,“ uvedl Gibson na Twitteru.

Šipková munice se používala již v první světové válce. Smrtící salvu kovových šípů, která dokázala prorazit helmy vojáků, tehdy shazovala letadla. Během druhé světové války se tato munice široce nepoužívala, znovu se však objevila při konfliktu ve Vietnamu, kde Američané použili zmíněné střely „Beehive“ (v překladu (včelí úl) obsahující tisíce malých jehlových střepin.

„Fléchette je protipěchotní zbraň určená k pronikání hustou vegetací a zasahování velkého počtu nepřátelských vojáků. Nikdy by se neměla používat v zastavěných civilních oblastech,“ uvádí Amnesty International.

Čečenské safari

„Nemusíte být expert na zbraně, abyste pochopil, že Rusko ignorovalo pravidla války. Buča se proměnila v čečenské safari, kde proti civilistům používali nášlapné miny,“ uvedl starosta Buče Anatolij Fedoruk.

Ruská armáda dobyla Buču vzdálenou třicet kilometrů od Kyjeva krátce po zahájení invaze na Ukrajinu. Poté, co se Rusové na konci března z města stáhli, vyšla na světlo zvěrstva, která zde během okupace spáchali. Patří mezi ně masakr několika set neozbrojených civilistů či znásilňování žen.

Na exhumaci těl z masových hrobů a vyšetřování válečných zločinů v Buči pracuje tým osmnácti expertů z forenzního oddělení francouzského národního četnictva spolu s týmem forenzních vyšetřovatelů z Kyjeva.

„Vidíme mnoho zohavených těl. Mnoho z nich mělo svázané ruce za zády a kulku v zátylku. Zaznamenali jsme také řadu případů zabití automatickou puškou – oběti měli v zádech šest až osm otvorů. V tělech obětí jsme nalezli také důkazy o použití kazetových bomb,“ uvedl Pirovskij.

Ruská armáda podle ukrajinského generálního štábu použila kazetovou munici, kterou zakazují Ženevské konvence, již na řadě míst na Ukrajině. Dokládají to důkazy shromážděné například ve městech Mykolajiv, Hostomel či Borodjanka. Z opakovaného použití kazetových bomb obvinila Rusko také lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW).

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!