Letadla z Moskvy do Istanbulu, Baku, Jerevanu či Taškentu – hlavních měst zemí, které Rusům umožňují vstup bez víza, byla během pár hodin po oznámení mobilizace vyprodaná. Na pozemních hranicích vznikaly fronty. Mnoho Rusů se proto rozhodlo pro výběr netradičních cest.
Patří k nim i pětadvacetiletý Alexej, jenž si zakoupil letenku do íránského Teheránu. Tím nyní zmítají protivládní protesty. „Když jsem řekl své rodině o plánu jet do Teheránu, znepokojilo je to. Ptali se, jestli je Írán skutečně bezpečnější než zůstat v Rusku,“ řekl listu The Guardian.
V Íránu Alexej, jenž si ze strachu z represí nepřál uvést své příjmení, zůstal jedno odpoledne. Poté přesedl na spoj do Dubaje ve Spojených Arabských Emirátech, kde hodlá prozatím zůstat.
Zvláštní cestu z Ruska si podle ruské verze stanice BBC vybralo také osm ruských jachtařů z Vladivostoku na Dálném východě. Ti týden po mobilizaci odpluli do Jižní Koreje. Muži měli cestu naplánovanou, původně však neměla být jednosměrná. Cesta přes Japonské moře jim trvala asi pět dní a jejich loď se při tom musela vyhnout vodám KLDR.
Na situaci zareagovaly i ruské soukromé lodní společnosti, které nabízely plavby z přístavů v Černém moři do Turecka. Kajuta na jednosměrné plavbě katamaránem z města Jalta na anektovaném Krymu do tureckého Sinopu stála v přepočtu 40 tisíc korun. Cestu podle BBC již nelze zakoupit.
Na kole přes polární krajinu
Nelehkou pouť podstoupil i sedmadvacetiletý Ilja, jenž chtěl rovněž zůstat v anonymitě. Na kole se vydal z Murmansku na severozápadě země do 240 kilometrů vzdáleného norského pohraničního města Kirkenes.
„Den poté, co Putin oznámil mobilizaci, jsem od kamaráda v Moskvě koupil použité kolo a nasedl s ním do lůžkového vlaku do Murmansku. Před začátkem války jsem trénoval na triatlon, ale nemyslel jsem si, že mi to někdy bude tak užitečné,“ prohlásil Ilja.
Podobnou cestu jako on si vybralo několik set dalších Rusů prchajících před odvedením. Podle listu Barents Observer bylo ubytování v Kirkenesu vyprodané – lidé v hotelích čekali na volné lety do Osla. „Zůstat chce minimum imigrantů, pro většinu z nich je Norsko tranzitní zemí,“ napsal.
Norsko v reakci na příliv Rusů posílilo bezpečnost kolem svých hranic s cílem odhalit jakýkoliv nelegální přechod. Vláda v květnu zpřísnila vízová nařízení pro Rusy, ale ti, kteří měli již platná víza, stále mohou vstoupit.
V minulém týdnu na sebe pak upozornila dvojice Rusů, která v malé loďce připlula z Čukotky na Ostrov svatého Vavřince u Aljašky a požádala tu o azyl. Americká policie muže po vstupu zadržela a nyní se rozhoduje o jejich dalším osudu. O případ se zajímá tamní ruská ambasáda.
Ruský server Vjorstka odhadl, že ze země od začátku částečné mobilizace vycestovalo nejméně 355 tisíc lidí. V ruských médiích se objevila i vyšší čísla. Ruská verze časopisu Forbes s odvoláním na nejmenovaný zdroj z prezidentské kanceláře uvedla, že z Ruska po vyhlášení mobilizace vycestovalo „okolo 700 tisíc občanů“.
