Putin: Jaderné hlavice jsou v Bělorusku. Zelenskyj je podle něj ostudou Židů

„Jak víte, jednali jsme o tom, že na běloruské území rozmístíme tyto taktické jaderné zbraně. K tomu došlo. První jaderné hlavice byly dodány na území Běloruska. Je to první krok. Před koncem roku tuto práci plně dokončíme,“ řekl Putin. Jaderné zbraně jsou podle něj odstrašujícím prostředkem pro všechny, kteří uvažují o tom, že by „Rusku uštědřili strategickou porážku“.

Minsk a Moskva v květnu v Bělorusku podepsaly dokumenty ohledně rozmístění ruských taktických jaderných zbraní – tedy těch, které mají relativně krátký dolet a v porovnání s těmi strategickými menší rozsah. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu tehdy upozornil, že tamní taktické jaderné zbraně budou nadále pod kontrolou Moskvy, která si také vyhrazuje právo rozhodovat o jejich případném použití.

Agentura AFP v souvislosti s tím připomněla, že Putin 9. července oznámil, že Moskva s nasazováním jaderných zbraní začne až v červenci. Protiřečil tak běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi, který už na konci května tvrdil, že do jeho země dorazily první hlavice.

Spojené státy v reakci na Putinovo oznámení uvedly, že nevidí žádné známky toho, že by se Rusko chystalo jadernou zbraň použít. „Nemáme důvod upravovat svůj jaderný postoj,“ řekl novinářům podle AFP šéf americké diplomacie Antony Blinken.

Generální tajemník NATO Jen Stoltenberg předtím podle agentury Reuters v Bruselu uvedl, že Aliance bere rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku vážně. „Zatím jsme nezaznamenali žádné změny v ruském jaderném postoji,“ uvedl však.

Putin už během pátku na fóru v Petrohradu prohlásil, že Ukrajina ve své protiofenzivě nijak nepostupuje a že proti ruské armádě nemá ta ukrajinská žádnou šanci. „Ukrajina už brzy úplně přestane používat vlastní techniku. Nic nemají. Všechno, s čím bojují, a všechno, co používají, je dodáno zvenčí. A takhle nemůžete bojovat dlouho,“ uvedl prezident.

„Hlavní je, že nejsou úspěšní v žádné z oblastí,“ řekl také Putin na adresu ukrajinské armády s odvoláním na ruské vojenské velení. Armáda země, kterou ruská vojska loni v únoru napadla, pak má podle něj „obrovské ztráty, v porovnání s ruskou armádou až více než jeden ku deseti. To je fakt,“ řekl Putin v odpovědi na otázku na ekonomickém fóru.

Podobná tvrzení z oblasti konfliktu nelze nezávisle ověřit. Nezávislí odborníci podle agentury Reuters uvádějí, že Ukrajinci podstatně větší ruskou armádu za téměř 16měsíční konflikt překonávají. Ukrajinští vojáci například Rusy donutili k ústupu na severu země, po neúspěšné ofenzivě na Kyjev, a v okolí měst Charkov a Cherson.

Západní země Ukrajině vojensky i jinak pomáhají od počátku ruské agrese. Ukrajinská armáda, částečně vybavená západní technikou, nyní na několika místech přešla do ofenzivy s cílem osvobodit Ruskem okupované území.

Ukrajinští představitelé uvádí, že postupují v oblasti fronty na východě a jihu země. Své vojenské ztráty Kyjev oficiálně neuvádí. Moskva od začátku své invaze do sousední země několikrát uvedla, že přišla o tisíce vojáků, podle pozorovatelů jsou ale tato čísla mnohonásobně vyšší.

„S jinou vládou v USA bychom šli cestou míru“

Ruský prezident nevyloučil, že v případě jiné americké administrativy k válce na Ukrajině vůbec nemuselo dojít a Rusko „mohlo jít cestou míru“. Pokud jde o kontakty se Spojenými státy, podle Putina prakticky žádné neexistují. „Nebyli jsme to ale my, kdo je odmítl,“ řekl diktátor.

Na adresu amerického prezidenta uvedl, že Joe Biden je „dospělý muž a ostřílený politik“. „Nepřísluší mi říkat, co má dělat. Ať dělá, co uzná za vhodné a my budeme dělat to, čemu věříme, že je v zájmu Ruské federace a ruského lidu. A každý s tím bude muset počítat,“ prohlásil ruský vůdce.

Demokrat Biden Ukrajinu i prezidenta Volodymyra Zelenského podporuje. Jeho předchůdce, republikán Donald Trump těsně před ruskou invazí Putinovy kroky vychvaloval. Až později otočil. Nedávno navíc v televizní debatě odmítl říct, zda by Ukrajina měla zvítězit v boji proti ruské agresi.

Zopakoval nicméně, že kdyby byl prezidentem on, k válce by nedošlo. „Pokud budu prezidentem, vyřeším tuto válku za jeden den, za dvacet čtyři hodin,“ prohlásil Trump. Řekl, že by se setkal s Putinem a s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, svůj plán pro dosažení míru však nijak neupřesnil.

„Zelenskyj není Žid“

„Už od dětství mám mnoho židovských přátel. Říkají mi: Zelenskyj není Žid. Je to ostuda židovského národa,“ prohlásil dále ruský prezident, načež v sále podle ruských médií zazněl potlesk. Ukrajince následně označil za neonacisty a podle serveru RBK uvedl, že za druhé světové války bylo na území Ukrajiny zavražděno 1,5 milionu Židů.

„Jak to lze popírat?“ ptal se Putin, zatímco se v sále podle serveru Meduza promítaly dobové záběry nacistických hrůz z Polska a Ukrajiny. Německá nacistická armáda vpadla na území tehdejšího Sovětského svazu v červnu 1941. V září okupovala Kyjev, s vyhlazováním židovského obyvatelstva začali nacisté jen krátce poté.

Rusko tvrdí, že ruská vojska zaútočila loni v únoru na Ukrajinu, aby „demilitarizovala“ a „denacifikovala“ sousední zemi, přestože v jejím čele stojí prezident židovského původu a krajní pravice podle výsledků posledních voleb sehrávala v ukrajinské politice zcela okrajovou roli. Západ i Kyjev opakovaně uvádějí, že jde jen o záminku pro získání ukrajinského území.

Loni ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov vyvolal diplomatickou roztržku s Izraelem, když prohlásil: „Zelenskyj je Žid? Hitler byl podle mého názoru také židovského původu, takže to vůbec nic neznamená. Slýcháme od Židů, že největší antisemité byli právě Židé“. O několik dní později se Putin podle kanceláře izraelského předsedy vlády při telefonickému rozhovoru tehdejšímu izraelskému premiérovi Naftalimu Bennettovi omluvil.

Rekordně nízká nezaměstnanost, tvrdí Putin

Putin na ekonomickém fóru vyzdvihl, že v dubnu ruský HDP vykazoval meziroční růst o 3,3 procenta, a uvedl, že růst vydrží v celém letošním roce. Rusko kvůli své vojenské agresi na Ukrajině čelí bezprecedentním ekonomickým sankcím.

„Pozitivní makroekonomické tendence nabírají na obrátkách a na síle. V dubnu tohoto roku se HDP zvýšilo meziročně o 3,3 procenta. Za celý tento rok si (HDP) připíše více než procento,“ citovala jeho názor agentura TASS.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v dubnu odhadl, že ruské HDP letos stoupne o 0,7 procenta po loňském poklesu 2,1 procenta a příští rok zrychlí na 1,3 procenta.

Šéf Kremlu za stabilní označil ruskou makroekonomickou situaci. Mluvil také o „rekordně nízké nezaměstnanosti“ v Rusku, přestože přiznal, že v některých regionech problémy s nezaměstnaností jsou.

V souvislosti s vývojem nezaměstnanosti se ale nezmínil o tom, že Rusko čelí velkému odlivu pracovní síly. Ruský nezávislý portál The Bell odhadl počet Rusů, kteří v loňském roce opustili vlast, na minimálně půl milionu. Další stovky tisíc lidí byly vyslány na frontu. Při částečné mobilizaci vyhlášené loni na podzim úřady povolaly do armády nejméně 300 000 mužů.

Ve svém energickém projevu Putin hovořil o potřebě nových projektů, nutnosti sledovat současné trendy a mnohokrát zmínil důležitost IT sféry. Vyzýval také k vytvoření přátelského prostředí pro podnikatele. Lidé v sále ho poslouchali s bez většího zaujetí a s neproniknutelnými výrazy, periodicky mu ale tleskali.