Pondělí 15. července 2024, svátek má Jindřich
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Voják nechtěl zpět na frontu, raději se oběsil. Rusko zanedbává péči o veterány

ilustrační snímek foto: Shutterstock

Ruský voják, jenž po nasazení na Ukrajině trpěl duševními potížemi, spáchal sebevraždu, aby se nemusel vrátit na frontu. O jeho příběhu informovalo Rádio Svobodná Evropa, podle něhož ruská vláda nedělá dost, aby zajistila psychologickou péči veteránům. Ti se bez pomoci často chovají agresivně a pijí. Experti neřešení tohoto problému vidí jako „tikající časovanou bombu“.
  20:43

Voják Alfred Galimov z tatarského města Naberežnyje Čelny se měl po pětiměsíční přestávce vrátit koncem května zpět na ukrajinské bojiště. Své příbuzné 21. května večer napsal SMS, jestli by mu nepůjčila 200 tisíc rublů (48 tisíc korun) – čtyřnásobek průměrného měsíčního platu v regionu. Zvláštní žádost od někoho, kdo odjíždí na frontu.

Druhého dne ráno našli Galimova oběšeného v koupelně. „Návratu na frontu se bál. Možná chtěl peníze na úplatek pro úředníky, aby nemusel zpět. Věděli jsme, že se vracet nechce,“ popsala stanici Rádio Svobodná Evropa (RFE) zmíněná příbuzná, která si přála zůstat v anonymitě.

Zatímco v Ruskem rozpoutané válce denně přibývá na obou stranách mrtvých, stoupá i počet přeživších traumatizovaných strachem, ostřelováním a násilím. Odhady počtu obětí Ruska se různí, od oficiálních dat, jež uvádějí šest tisíc padlých, přes 23 tisíc pohřbů potvrzených portálem Meduza, po odhady západních činitelů, kteří uvádějí až 60 tisíc mrtvých a 140 tisíc zraněných.

„V podstatě každý, kdo zažil násilí, trpí určitou formou posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Týká se to nejen těch, kteří pocítili hrozbu smrti, ale i těch, kteří byli svědky brutality,“ popsal RFE odborník na psychická traumata Erik de Soir z univerzity v nizozemském Utrechtu.

Tikající časovaná bomba

Podle expertů je otázkou času, kdy se duševní potíže veteránů stanou v Rusku, které této otázce nevěnuje dost pozornosti, vážným problémem.

„Prodlužování nasazení, nedostatečná péče o psychické zdraví během pobytu doma na odpočinku, špatné podmínky ve službě a vysoké ztráty – myslím, že je pravděpodobné, že to některé z vojáků dotlačí k sebevraždě,“ uvedla americká bezpečnostní analytička Dara Massicotová.

„Myslím, že Rusko v souvislosti s návratem veteránů do měst a obcí čelí tikající časované bombě. Bude muset řešit velkou krizi,“ napsala v rozboru pro týdeník The Economist. Podle ní bude tato krize zřejmě hlubší než po předchozích ruských válkách v Čečensku či Afghánistánu.

Rusko na jaře oznámilo, že spouští pilotní program pro navrátilce z bojiště trpící PTSD, a uvedlo, že chce rovněž zřídit centra pro podporu veteránů v každé ruské oblasti. Centra mají nabízet fyzickou a psychickou péči, zaměstnání i právní pomoc. V praxi se ale zatím mnohé nezměnilo.

„Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda to zmírní úder. Ruský zdravotní systém je už tak přetížený, a to je většina vojáků stále na frontě. Nemocnice jsou zahlcené raněnými. Mnozí z těch, kteří prožívají těžké psychické trauma, jsou propuštěni bez léčby,“ uvedla Massicotová.

Svěřit se? Hrozí trest za diskreditaci

Galimov se před narukováním živil jako doručovatel, do armády ho loni v létě zlákala vyhlídka na mzdu až 195 tisíc rublů měsíčně. Dva měsíce po jeho nasazení ale odstartovala masivní ukrajinská protiofenziva a Rusko v reakci zakázalo smluvním vojákům odejít ze služby.

Na pauzu se Galimov z bojiště dostal letos v lednu. Podle příbuzných, s nimiž stanice RFE hovořila, se vrátil jako vyměněný – reagoval výbušně, stáhl se do sebe, bolela ho hlava. „Bylo jasné, že viděl hrozné věci,“ uvedla jeho příbuzná. Galimov bojoval u Lysyčansku na východě Ukrajiny a u Chersonu na jihu.

Galimov po výbuchu přestal částečně vidět na jedno oko. Přestože se mu vidění nezlepšilo, armádní lékaři to nepovažovali za překážku pro opětovné nasazení. Při pětiměsíční pauze se Galimovovi podle blízkých nedostalo žádné psychiatrické pomoci.

Ruští psychologové podle Massicotové odhadují, že odbornou psychologickou pomoc bude potřebovat více než 100 tisíc veteránů války na Ukrajině.

„Rusko na to nemá ani zdaleka dostatek psychiatrických zařízení,“ uvedla s tím, že překážkou při léčbě PTSD a dalších potíží může být i další věc: zákon. „Ruská legislativa kriminalizuje tvrzení, která lze považovat za diskreditaci ozbrojených sil. To by mohlo odradit navrátivší z bojů od otevřených rozhovorů o svých válečných traumatech,“ míní.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!