„Jsem ráda, že mezinárodní společenství ocenilo naši práci na ochranu dětí. Je velmi příjemné být v jednom týmu s prezidentem Putinem,“ reagovala na obvinění Lvovová-Bělovová. V konání Ruska nevidí problém.
Post dětské ombudsmanky získala předloni na podzim. „Kolik máte dětí?“ zeptal se jí tehdy Putin. „Mám jich devět. Pět jsem porodila, čtyři jsem adoptovala a třináct dětí s postižením mám v pěstounské péči,“ odvětila Lvovová-Bělovová s tím, že skloubit rodinu a sociální práci jí nečiní potíže.
Poté, co Moskva loni v únoru vtrhla na Ukrajinu, zmocněnkyně okamžitě přispěchala na pomoc státní propagandě. „Musíme evakuovat ukrajinské děti, zachránit je před ostřelováním a dát jim budoucnost v Rusku. Prezident zdůraznil, že každé vysídlené dítě by mělo mít rodinu,“ tvrdila.
Soud v Haagu Putina a Lvovovou-Bělovovou stíhá pro obvinění, že Rusko unáší ukrajinské děti a dospívající a posílá je do převýchovných táborů na svém území. Kreml to nepopírá, ale program označuje za „humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí“.
Deportace se podle ICC odehrávají už od prvního dne invaze. Rusko v rámci nich odvezlo z ukrajinského území tisíce nezletilých.
„Jsem matkou dítěte z Mariupolu“
Lvovová-Bělovová o únosech vytrvale hovoří jako o „záchranné akci“. „Stálo nás to mnoho sil, ale ničeho v posledním roce nelituji. Věnovali jsme se tomu na sto padesát procent,“ uvedla podle serveru Vjorstka zmocněnkyně, která nyní figuruje na sedmi mezinárodních sankčních seznamech.
„Záchranný projekt“ ombudsmanku podle jejích slov zaujal natolik, že adoptovala patnáctiletého ukrajinského chlapce z Mariupolu. „Teď už vím, co to znamená, být matkou dítěte z Mariupolu. Je to těžká práce, ale máme se rádi,“ tvrdí Lvovová-Bělovová, která si od novinářů nechává říkat „Máša“.
Předtím, než si proklestila cestu do Kremlu, žila Lvovová-Bělovová v rodném městě Penza. Coby vystudovaná dirigentka nejdříve učila hru na kytaru, později však vstoupila do oblastní politiky. Jako matka početné rodiny, vášnivá křesťanka a manželka pravoslavného kněze se Putinovi dokonale hodila. Funkci dětské ombudsmanky převzala po své známé Anně Kuzněcovové.
S tou roku 2008 založila charitativní organizaci Blagovest. O šest let později se Lvovová-Bělovová připojila k Putinově koalici Všeruská lidová fronta. Za pomoci ruského ministerstva vnitra dala vzniknout několika rehabilitačním centrům pro hendikepované děti. V roce 2018 se stala Putinovou zmocněnkyní pro prezidentské volby. Je členkou prezidentovy strany Jednotné Rusko.
„Opravdové vlastenecké cítění“
Podle portálu Meduza Lvovová-Bělovová odstartovala adopce dětí odvezených z ukrajinského území krátce po vypuknutí invaze. Loni v únoru si podle něj dotaz „adopce dítěte z Donbasu“ na ruském vyhledávači Yandex vyhledalo 218 lidí, v březnu třináct tisíc a v dubnu třicet tisíc. „No, není to opravdová jednota? Není to opravdové vlastenecké cítění?“ prohlásila tehdy Lvovová-Bělovová, jež vypracovala speciální návod, jak adoptovat dítě z ukrajinské Doněcké nebo Luhanské oblasti.
Britská vláda na Lvovovou-Bělovovou v souvislosti s tím loni uvalila sankce. „Umožnila násilné odebrání dvou tisíc zranitelných dětí z Luhanské a Doněcké oblasti a zorganizovala novou politiku, která má usnadnit jejich nucené adopce v Rusku. Tyto adopce jsou nezákonné. Cílem této praxe není dětem pomoci, ale zbavit je jejich ukrajinské identity,“ konstatoval kabinet.
Podle oficiálních údajů žilo v říjnu 2022 v ruských rodinách 380 dětí z Luhanské a Doněcké oblasti. Rusové nicméně neuvádějí, kolik dětí z okupovaného ukrajinského území dosud celkem odvezli.
Podle ukrajinských úřadů to jsou však pravděpodobně desetitisíce. „Máme asi třináct tisíc potvrzených případů, kdy byly ukrajinské děti deportovány do různých částí Ruské federace,“ uvedla v březnu ukrajinská poslankyně Ivanna Klympušová-Cincadzeová. „Máme také informace o mnoha dalších, může jít o desítky tisíc. O nich ale nemáme oficiální záznam,“ dodala s tím, že jde o součást genocidy vůči ukrajinskému lidu.
Nezávislá televize Dožď v únoru získala dokumenty, podle nichž ruští úředníci jen loni v srpnu umístili do 24 různých zařízení napříč zemí 400 ukrajinských dětí. Pouze šestatřicet z nich nyní žije v ruských rodinách.
Lvovová-Bělovová tvrdí, že její úřad pracuje nejen na umístění ukrajinských dětí do ruských adoptivních rodin, ale také na jejich opětovném spojení s biologickými rodinami. „Nesnažíme se odebírat děti jejich rodičům,“ prohlásila. Západní média od počátku bojů přinesla příběhy mnoha Ukrajinců, kterým se nedaří získat své Ruskem uloupené děti zpět.
Ukrajinská generální prokuratura v únoru oznámila, že se jí podařilo z Ruska vrátit 128 dětí. Snahy o získání dalších ovšem neberou konce. „Za jejich návratem do vlasti je práce velkého množství lidí, kteří měsíce dělají na tom, aby vrátili alespoň jedno dítě,“ uvedl úřad.
