„Rusko dalo jasně najevo, že zatčení jeho současného prezidenta by se rovnalo vyhlášení války,“ stojí v úterý zveřejněném prohlášení jihoafrického prezidenta. Ramaphosa jím zareagoval na soudní žalobu podanou hlavní opoziční stranou Demokratická aliance. Ta se vládu snaží přimět k tomu, aby Putina v případě, že vstoupí na jihoafrickou půdu, zatkla.
JAR patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho byl vydán zatykač ICC. Zatykač na Putina vydal ICC letos v březnu v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Slova o tom, že by se jakýkoliv pokus o Putinovo zatčení rovnal vyhlášení války Moskvě, pronesl v březnu ruský exprezident Dmitrij Medveděv. Ten kromě prezidentského úřadu zastával i funkci premiéra a nyní je místopředsedou ruské bezpečnostní rady.
Představitelé JAR několikrát zopakovali, že summit BRICS plánují uspořádat. Současně ale jednají i o alternativních místech jeho konání. Mohl by se uskutečnit například v Číně, která nepatří mezi signatáře Římského statutu – mezinárodní smlouvy ustanovující pravomoce a jurisdikci ICC.
Ramaphosa v polovině června vedl africkou delegaci, která navštívila Kyjev a Petrohrad a předložila ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému a Putinovi mírový plán. O případném zatčení jeho ruského protějšku hovořil jihoafrický prezident rovněž jako o maření „mírového řešení“ války na Ukrajině.
JAR v roce 2015 čelila kritice za to, že navzdory mezinárodnímu zatykači umožnila tehdejšímu súdánskému prezidentovi Umarovi Bašírovi opustit její území, aniž by jej zadržela. Bašír se tehdy do země vypravil na summit Africké unie. Vláda JAR tvrdila, že je chráněn diplomatickou imunitou.
Oficiálně zaujala Jihoafrická republika vůči ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko. Dříve ale země čelila kritice za svůj proruský postoj a podezření, že dodává Moskvě zbraně.
17. března 2023 |
