„Hledám svého bratra Stanislava Možarova. Narodil se 10. října 1977. Mobilizovali ho. Naposledy jsme s ním mluvili 31. prosince, byl v Makijivce. Vrať se, bratře, čekáme na tebe. Možná ho někdo viděl? Prosím, pomozte,“ zaznělo v příspěvku na sociální síti Vkontakte z 26. března.
Prvního ledna zasáhli Ukrajinci raketami obchodní školu v Makijivce, kde ruská armáda ubytovala své muže. Moskva útok potvrdila po dvou dnech a přiznala 89 mrtvých. Ukrajinská armáda ve stejné době tvrdila, že zemřelo až 400 členů ruských sil a dalších 300 utrpělo zranění.
Rádio Svobodná Evropa (RFE) v rámci svého vyšetřování, ve kterém se opíralo o informace z otevřených zdrojů a sociálních sítí, k počátku dubna identifikovalo 140 vojáků zabitých v Makijivce – 139 z nich podle něj pocházelo z ruské Samarské oblasti, jeden z Burjatska.
Většina z nich byla do armády povolána poté, co prezident Vladimir Putin na podzim oznámil částečnou mobilizaci. Bylo jim mezi jednadvaceti až padesáti lety. Kromě toho stanice našla jednadvacet rodin, které stále pátrají po informacích o svých příbuzných, o nichž se domnívají, že se v době úderu v Makijivce nacházeli a od té doby o nich neslyšeli.
Petici žádající ruské úřady o zveřejnění jmen Rusů padlých v Makijivce dosud podepsalo přes 56 tisíc lidí.
„V době tragédie se nacházel v budově obchodní akademie. Kde by mohl od té chvíle být, nevíme. Ptali jsme se všude, ale úředníci nám řekli, že nemají žádné informace. Naší jedinou naději je, že někdo něco viděl nebo slyšel,“ stojí v jednom z dalších příspěvků na sociální síti.
Podle RFE se většinou prostudovaných příspěvků prolíná právě motiv „nemáme žádné informace“. „Podali jsme žádosti všude možně – nic jsme se nedozvěděli,“ zaznělo v příspěvku pátrajícím po čtyřiadvacetiletém vojákovi Alexandru Kulikovi. „Jeho spolubojovníci nám pouze sdělili, že by mohl být v nemocnici,“ napsali na internetu zoufalí příbuzní.
Rodiny pohřešovaných nemají mluvit s médii
RFE se podařilo zjistit kontaktní údaje na příbuzné několika pohřešovaných vojáků, ale nikdo z nich nechtěl se stanicí hovořit.
„Úředníci rodiny vyzvali, aby o Makijivce s nikým nemluvili,“ uvedla anonymně žena, jejíž bratr v Makijivce zemřel. „Řekli nám, abychom nezveřejňovali nekrolog, ale my jsme jim nic nepodepsali – my v armádě nejsme. Vzali mi jediného bratra, ničeho se nebojím,“ popsala žena s tím, že rodina se o osudu vojáka dozvěděla díky tomu, že jeho otec Makijivku v polovině ledna osobně navštívil. „Tamní vojáci mu řekli, že té noci přišlo o život 370 našich vojáků a ne 89. Je to tam prostě peklo,“ dodala žena.
Makijivka není jediným úderem Ukrajinců, o jehož následcích Kreml zarytě mlčí. Řadu otázek mají také příbuzní pohřešovaných námořníků, kteří sloužili na křižníku Moskva. Ten loni v dubnu skončil na dně Černého moře. Kyjev tvrdí, že plavidlo zasáhly protilodní ukrajinské střely Neptun.
Ruské ministerstvo obrany, které havárii připsalo výbuchu munice, uvedlo, že jeden námořník z Moskvy zahynul a 27 se pohřešuje, zatímco 396 členů posádky bylo zachráněno. Pohřešovaných je ale podle RFE mnohem více.
Rusko i Ukrajina zveřejňují jen minimum informací o svých vlastních vojenských ztrátách. Moskva naposledy v září připustila, že od zahájení invaze na konci loňského února padlo 5 937 jejích vojáků. Západní činitelé odhadují celkový počet ruských zabitých a zraněných vojáků na více než 200 tisíc. V případě ukrajinské armády hovoří západní odhady o přibližně 100 tisících zabitých nebo zraněných obráncích země.
