„Možná to bude znít divně, ale když sedím ve svém bytě v Izraeli a čekám na ostřelování, cítím menší strach, než když jsem chodila na protiválečná shromáždění v Moskvě,“ říká Anna, která Rusko opustila loni na jaře a nyní žije v jihoizraelském městě Beerševa.
Izrael se stal po ruském vpádu na Ukrajinu útočištěm pro tisíce Rusů, kteří se chtěli vyhnout politickému pronásledování, odvedení na bojiště nebo narůstajícím represím státu. Podle izraelského ministerstva vnitra získalo za dvanáct měsíců po začátku invaze občanství 51 tisíc Rusů.
„V Rusku jsem se nebála ostřelování, ale bála jsem se vlastní vlády. Když jsem se stěhovala do Izraele, věděla jsem, že na nás mohou létat rakety, ale jsem si jistá, že zdejší vláda nás dokáže ochránit,“ popsala Anna listu The Moscow Times (MT). Podle něj úder Hamásu ruskými přistěhovalci otřásl, do Ruska se ale kvůli tomu vracet nechtějí.
Víkendový útok několika set teroristů si vyžádal 1 300 izraelských životů, zejména civilistů včetně mnoha seniorů a dětí. Odvetné izraelské bombardování Pásma Gazy má dosud 1 400 obětí.
Izrael v reakci povolal do zbraně 300 tisíc záložníků a podle pozorovatelů se chystá na pozemní operaci v Gaze. Stanice BBC uvádí, že Izraelci po zabití tolika spoluobčanů prožívají kolektivní trauma a semkli se.
„Navzdory útoku se v Izraeli cítím bezpečněji než v Moskvě. Věděla jsem, že tu není klid. Ale měla jsem pocit, že když na nás občas nějací teroristé vystřelí rakety, je to pořád lepší než zůstat v Putinově teroristickém státě. Dostaneme se z toho,“ popsala MT ruská protiválečná aktivistka, která loni uprchla z vlasti a přála si zůstat v anonymitě z obav o svou rodinu v Rusku.
„Kdyby někdo napadl Rusko, bývali bychom zůstali, ale tak se to nestalo“
Ruští propagandisté se o víkendu ruským emigrantům vysmívali. „Přestěhovali jste se, protože jste nechtěli být povoláni, nebo žít v zemi, která je ve válce. A to teď máte. Očekáváme exodus ruských pacifistů z Izraele,“ napsala například Margarita Simonjanová, šéfka státní stanice RT.
Povolaní ruští emigranti ale portálu Meduza popsali, že jsou připraveni bojovat. „Do Izraele jsem přijel loni v březnu. V armádě sloužím od letošního května. Při útoku Hamásu jsem byl na víkend doma v Rišon LeZionu. O několik hodin později vláda vyhlásila stanné právo a já zamířil ke své jednotce,“ popsal devatenáctiletý Andrej.
„Když jsem odcházel z Ruska, věděl jsem, že může přijít válka. Spolu se mnou brání Izrael repatriovaní Ukrajinci. Mnozí z nich se stali mými přáteli, vzájemně se podporujeme,“ konstatoval. „Izrael nyní považuji za svou zemi a jsem připraven ji bránit,“ dodal teenager.
Na svém přiděleném stanovišti je také dvaatřicetiletý podnikatel Alexej, který do Izraele odjel už v roce 2014 - po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Nyní ho izraelská armáda povolala coby záložníka. „Má jednotka je na severu u hranic s Libanonem,“ řekl Meduze.
Izrael se obává, že z této strany by na něho mohlo zaútočit militantní hnutí Hizballáh. „Hamás je teroristická organizace, zatímco Hizballáh je plnohodnotná armáda. Mají rakety ruské výroby, které jim dodává jejich soudruh Vladimir Putin,“ prohlásil Andrej s odkazem na spekulace, že Rusko mohlo v úderu na Izrael sehrát nějakou roli.
„Ti, kteří napomohli útoku teroristů z Pásma Gazy na Izrael, nesedí pouze v Teheránu, ale také v Moskvě,“ uvedl například britský plukovník ve výslužbě Richard Kemp, podle něhož má nestabilita vyvolaná útokem odvést pozornost USA od války na Ukrajině a zabránit normalizaci izraelsko-saúdských vztahů. Pro domněnku, že útok mohlo popostrčit Rusko, nicméně neexistují důkazy a Moskva ji nekomentovala.
Deník MT hovořil také s Rusy, kteří mobilizaci nepodléhají, ale přesto jsou ochotni bojovat. „Pokud by mě povolali, šel bych. Sloužil jsem v ruské armádě, a kdybych byl povolán k obraně své země, ne k útoku na cizí stát, Rusko bych neopustil,“ uvedl jednatřicetiletý Michail, jenž se loni přestěhoval z Moskvy.
