Na nové oficiální mapě, kterou představila čínská státní Standardní mapová služba, je celý ostrov označen jako nejvýchodnější bod čínského území. Ve vysvětlivce je zdůrazněno, že „mapa je vytvořena v souladu s národními standardy pro zakreslování hranic Číny a dalších zemí světa“.
Sada nových map má být využívána například ve zprávách, v knihách nebo propagačních materiálech. Lze ji použít také jako referenční zdroj.
China has declared part of Russia as its territory on new official maps
#China's state-owned Standard Map Service has presented a set of geographic maps for 2023, on which for the first time part of #Russia's territory is indicated as part of China. It is about the Bolshoy… https://t.co/FUxoM4yOpz https://t.co/ZdU7KapkNw
Velký Ussurijský ostrov se rozléhá na zhruba 350 kilometrech čtverečních a nachází se na soutoku řek Ussuri a Amur. Kvůli své poloze v těsné blízkosti velkého ruského města Chabarovsk má strategický význam.
Rusko a Čína se o ostrov po staletí přely. Pekingská úmluva z roku 1860 stanovila, že hranice mezi Ruskem a Čínou vede podél Amuru a Ussuri, což z ostrova učinilo čínské území. V roce 1929 ho nicméně obsadila společně se sousedním ostrovem Tarabarov sovětská armáda.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Po rozpadu SSSR zůstal ostrov pod ruskou jurisdikcí, přestože si Čína toto území dlouhodobě nárokovala. V letech 2004 až 2008 nakonec spor mezi oběma zeměmi ukončila dohoda, v rámci které Moskva předala Číně celý Tarabarov a západní část Velkého Ussurijského ostrova.
Agentura Nexta uvádí, že Čína si na nových mapách přivlastnila také část Indie, konkrétně stát Arunáčalpradéš a pohraniční oblast Aksajčín. Indické ministerstvo zahraničí se proti tomu již ohradilo a požádalo o nápravu.
Peking novou mapu vydal paradoxně v době, kdy je považován za jednoho z nejbližších spojenců Moskvy, která kvůli svému válečnému tažení na Ukrajině čelí západním sankcím. Čína tato opatření kritizuje a nechce ruskou invazi na Ukrajinu oficiálně odsoudit.
Ruskou metropoli na jaře navštívil čínský prezident Si Ťin-pching, aby se svým protějškem Vladimirem Putinem podepsal rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Čína nicméně dosud odmítá dodávat Rusku zbraně potřebné pro vedení invaze a Peking rovněž v minulosti odsoudil ruské jaderné hrozby v souvislosti s válkou.
