Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuská armáda nálety provedla v odpovědi na „teroristické činy provedené kyjevským režimem v Brjanské oblasti“, stojí v citovaném prohlášení ruského ministerstva obrany.
Útoky v ruské Brjanské oblasti, z nichž Moskva viní ukrajinské diverzanty, se podle ruských státních médií odehrály na začátku března. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že diverzanti, kteří pronikli na ruské území, úmyslně stříleli na civilisty, což označil za teroristický čin. Kyjev útok na ruské území popřel. Ukrajinská média varovala, že jde nejspíše o ruskou provokaci. K incidentu se nicméně přihlásil Ruský dobrovolnický sbor, který bojuje po boku Ukrajinců proti Putinově režimu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj noční útok označil za teror vůči ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu.
„Nepřítel vypálil 81 střel, aby se znovu pokusil Ukrajince zastrašit svojí žalostnou taktikou. Jediné, na co se okupanti zmůžou, je terorizování civilistů,“ napsal Zelenskyj na Telegramu. Vyjádřil zároveň soustrast rodinám zemřelých.
Ukrajinské protivzdušné obraně se podle náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného podařilo zničit 34 ruských řízených střel a čtyři drony. Ruská armáda podle Zalužného na Ukrajinu zaútočila ze vzduchu mimo jiné řízenými střelami Ch-101 a Ch-555 a z moře na ni vyslala šest hypersonických balistických raket Kalibr. K nočním útokům použila také rakety S-300, původně určené k protivzdušné obraně, a osm dronů íránské výroby Šáhed, vyjmenoval Zalužnyj.
Ve Lvovské oblasti zahynulo pět lidí, když jedna z raket zasáhla rezidenční čtvrť, uvedl na svém Telegramu šéf správy Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj. Původně informoval o čtyřech mrtvých ve Lvově. Tři budovy podle něj zničil požár. Trosky zničených domů prohledávají záchranáři. Jeden život si vyžádaly také útoky na energetickou infrastrukturu v Dněpropetrovské oblasti, sdělil její gubernátor Serhij Lysak. Tři lidé pak zemřeli v Chersonu.
Zásahy energetické infrastruktury i měst ohlásili místní zástupci také v Oděské oblasti, Charkově i Kyjevě. V jedné z vesnic Charkovské oblasti ruské údery poškodily několik domů a lehce zranily dvě ženy, napsal na sociálních sítích gubernátor oblasti Oleh Syněhubov. Charkov je bez proudu a vody, uvedl podle portálu Ukrajinska pravda starosta města Ihor Terechov.
Také v Oděské oblasti rakety poškodily obytné budovy a zasáhly energetickou infrastrukturu, oznámil Maksym Marčenko. „Naštěstí nejsou žádné oběti,“ dodal.
Starosta metropole Vitalij Kličko na Telegramu krátce uvedl, že jedna z explozí se ozvala v Holosijivské čtvrti na jihozápadě Kyjeva. Další výbuch z metropole podle BBC zazněl krátce po 6:00 SEČ. Kličko poté oznámil, že zásah postihl Svjatošynskou čtvrť na západním okraji města, kde byli hospitalizováni dva lidé. Bez vytápění se podle Klička po nočních útocích ocitlo 40 procent odběratelů ve městě.
Exploze hlásili i obyvatelé dalších měst včetně Žytomyru, Mykolajivu nebo Černihivu. Krátce před sedmou ranní místního času (6:00 SEČ) začaly úřady v západních oblastech Ukrajiny odvolávat protiletecký poplach, napsala agentura Unian.
Během ruského ostřelování bylo rovněž poškozeno poslední vedení, které napájelo Záporožskou jadernou elektrárnu. „Zařízení nyní napájí dieselové generátory. Rusové staví svět na pokraj jaderné katastrofy,“ citovala společnost Enerhoatom ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka. Rusko se Záporožské jaderné elektrárny zmocnilo začátkem loňského března. Moskva i Kyjev se od té doby vzájemně obviňují z ostřelování elektrárny a jejího okolí.
Jednou dojde k neštěstí, varuje MAAE
Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossiho jde o zásadní ohrožení jaderné bezpečnosti. Není možné si dál zahrávat a mezinárodní společenství nesmí dovolit, aby se podobné incidenty opakovaly, řekl Grossi Radě guvernérů MAAE.
„Jsem ohromen tou lhostejností – co děláme pro to, abychom tomu zabránili? Jsme MAAE, jsme tu od toho, abychom dohlíželi na jadernou bezpečnost,“ uvedl Grossi. „Pokaždé je to hazard. A pokud dovolíme, aby se to opakovalo, tak nám jednoho dne štěstí dojde,“ dodal.
„Záporožská jaderná elektrárna funguje díky záložním dieselovým zdrojům – a to je poslední linie obrany. Je to po šesté – a nechte mě to zdůraznit: po šesté – co elektrárna přišla o zdroj energie a musí fungovat v nouzovém režimu. A chci připomenout, že tu jde o největší jadernou elektrárnu v Evropě,“ uvedl Grossi.
