Své muže na Ukrajinu v posledních měsících vyslala řada ruských soukromých armádních společností. Patří mezi ně uskupení, která založili někdejší zpravodajští důstojníci, útvary financované magnáty nebo skupiny ovládané státními firmami. Ti všichni si nyní podle listu The Wall Street Journal (WSJ) chtějí utrhnout kus z wagnerovců.
Jejich šéf zemřel v srpnu při pádu letadla přesně dva měsíce poté, co vedl neúspěšnou vzpouru proti ruskému armádnímu velení. Společně s ním zahynula jeho pravá ruka Dmitrij Utkin. Moskva odmítla jako lež podezření Západu, že byl Prigožin zabit na příkaz Kremlu.
Po vůdci wagnerovců zůstala cenná vojenská aktiva. Prigožin disponoval zkušenými muži, kteří prošli nejtěžšími boji na Ukrajině, a vybudoval si přítomnost v nejméně šesti zemích v Africe a na Blízkém východě čítající šest tisíc bojovníků zajišťujících bezpečnost místních vůdců, často výměnou za přístup k cenným zdrojům a dalším požitkům.
Jedním z těch, kteří by se wagnerovců rádi „ujali“, je firma Redut – poskytovatel bezpečnostních služeb pro ruské společnosti na Blízkém východě. Redut založili roku 2008 bývalí ruští vojenští zpravodajci. Podle analytiků z organizace Geopolitical Monitor (GM) má skupina stále vazby na ruskou vojenskou rozvědku a je loajální státním institucím. Její muži nasazení v Sýrii mimo jiné dostávají munici od ruské armády.
Redut financuje oligarcha, Putinův spojenec a někdejší důstojník KGB Gennadij Timčenko. Bojovníci Redutu působí na Ukrajině od prvních dnů invaze a mimo jiné se zapojili do útoku na Kyjev nebo do plánů na vraždu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
„Putin má v Redutu velmi loajálního spojence a nástroj ruské hybridní války, jenž může pomoci rozšířit vliv Kremlu také v Africe. Jeho nedostatečné zkušenosti na tomto kontinentu však mohou být pro Kreml problematické, aby je plně využil,“ uvádí ve své zprávě GM.
Někteří vyšší velitelé Wagnerova uskupení se do Redutu odebrali záhy po Prigožinově vzpouře a nyní zřejmě dohlíží na nábor svých někdejších spolubojovníků. Ten se odehrává hlavně na sociálních sítích. „Wagnerovci jsou minulostí. Pokud máte zájem o práci v Africe, pak je pro vás Redut a ministerstvo obrany tou správnou volbu,“ uvádí jeden z inzerátů.
O žoldáky má zájem i Prigožinův odchovanec
Další společností, která by se ráda zhostila zahraničních operací Wagnerova uskupení a jeho bojovníků, je Konvoj. Ten vznikl loni na anektovaném Krymu a vede ho Konstantin Pikalov, jenž řídil africké vojenské operace wagnerovců do chvíle, než se s Prigožinem ve zlém rozešel. Někteří žoldáci následovali Pikalova ještě před červnovou vzpourou.
Pikalov krátce před smrtí svého mentora prohlásil, že skupina bude působit v osmi afrických zemích. Ačkoli nezmínil, o jaké půjde, vůdce Konvoje se zúčastnil několika nedávných oficiálních návštěv ruských představitelů na kontinentu, kteří zamířili mimo jiné do Libye, Mali nebo Středoafrické republiky – tam všude působili wagnerovci. Konvoj v jenom ze svých náborových inzerátů uvádí, že hledá lidi pro řízení ruských dronů v Africe.
Ruské investigativní centrum Michaila Chodorkovského uvedlo, že Konvoj loni obdržel několik set milionů rublů od ruského podnikatele a Putinova přítele Arkadije Rotenberga či od státem kontrolované banky VTB.
Navzdory tomu, že wagnerovce nyní „rozebírají“ jiné soukromé společnosti, to podle GM nutně neznamená konec uskupení. Dalším v pořadí na místo šéfa je totiž údajně Anton Jelizarov, známý jako Lotos, který se staví proti Putinovi.
„Jde o člověka, který nevnímá wagnerovce jako organizaci sdružující žoldáky, ale jako ideologii. Pokud se Jelizarov stane Prigožinovým nástupcem, budeme svědky boje o vliv zejména mezi Redutem a Wagnerovou skupinou a pravděpodobně také vzniku skupiny usilující o pomstu za vraždu svého patrona,“ domnívá se analytik GM Nicholas Chkhaidze.
