„Trestní řízení zastaveno nebylo, vyšetřování pokračuje,“ řekl agentuře Interfax nejmenovaný činitel z ruské generální prokuratury.
Trestní řízení proti Prigožinovi bylo zahájeno v pátek večer poté, co obvinil ruskou armádu, že ostřelovala pozice wagnerovců, a oznámil, že vyráží „na pochod spravedlnosti“ na Moskvu. O tom, kde se Prigožin v současnosti nachází, se nic neví, podotýká ruskojazyčný servis BBC.
Není ani jasné, zda se jeho žoldnéři budou dál účastnit bojů na Ukrajině a jejich status zůstává nejasný, napsal například server CNN, který komunikoval s Prigožinovým tiskovým servisem. „Veškeré vaše otázky budou Jevgeniji Vikotorovičovi (Prigožinovi) předány. Všem posílá pozdravy a na otázky odpoví, až bude mít k dispozici řádné komunikační prostředky,“ píše se v odpovědi.
Na Prigožinově kanálu na Telegramu, kde se v posledních týdnech objevovalo až několik příspěvků denně a kde byla v sobotu zveřejněna více než desítka hlasových vzkazů, je od sobotního večera ticho. Poslední zprávou je potvrzení Prigožina o tom, že se jeho bojovníci stahují z pochodu na Moskvu. Rusko tvrdí, že tažení zastavila dohoda zprostředkovaná běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Prigožin dohodu nepotvrdil, připomíná CNN.
Podle dohody s Lukašenkem, která „zabránila prolití ruské krve“ (ač podl nejnovějších informací povstání stálo život 13 ruských pilotů) Prigožin zůstane v jeho zemi. Navíc nebude čelit trestnímu stíhání. O podrobnostech dohody však všechny strany mlčí, budoucnost Wagnerovy skupiny je tak jen těžko predikovatelná.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli ruské události označil za „mimořádné“ a připomněl, že před 16 měsíci se zdálo, že Putin je připraven zmocnit se hlavního města Ukrajiny, nyní ale musí bránit Moskvu před silami vedenými jeho někdejším chráněncem.
Doposud nebylo jasné, co ruské trhliny způsobené 24hodinovou rebelií Prigožina budou pro válku na Ukrajině znamenat, uvádí AP. Vzpoura ovšem vedla k tomu, že některé z nejlepších sil bojujících za Rusko se z bojiště stáhly. Řeč je právě o jednotkách žoldnéřů a čečenských vojácích pod vedením Ramzana Kadyrova, kteří měli vzbouřené wagnerovce při pochodu na Moskvu zastavit.
Rychlý postup Prigožina, kterému z velké části nikdo nebránil, také odhalil slabiny ruských bezpečnostních a vojenských sil. Žoldnéři údajně sestřelili několik vrtulníků a vojenské letadlo.
„Upřímně si myslím, že wagnerovci ruským vzdušným silám způsobili za poslední den větší škody než ukrajinská ofenziva za poslední tři týdny,“ uvedl v podcastu Michael Kofman, ředitel ruských studií výzkumné skupiny CNA.
Ukrajinci navíc doufali, že boje uvnitř Ruska vytvoří příležitost pro jejich armádu, která je teprve v počáteční fázi ofenzivy. Podle britského bezpečnostního analytika a bývalého náčelníka generálního štábu britských ozbrojených sil Richarda Dannatta je vzniklá situace pro Kyjev významná.
Konec Prigožina a Wagnerovy skupiny?
Podle podmínek dohody, jež Prigožinův postup zastavila, budou wagnerovcům, kteří nepodpořili vzpouru, nabídnuty smlouvy přímo s ruskou armádou, čímž se dostanou pod kontrolu vojenského vedení, které se Prigožin snažil sesadit. Možným důvodem Prigožinovy vzpoury byl požadavek ministerstva obrany, který Putin podpořil, aby s ním soukromé společnosti bojující na Ukrajině podepsaly smlouvy do 1. července, což Prigožin odmítl.
„Co nevíme, ale zjistíme v příštích hodinách a dnech, je, kolik jeho bojovníků odešlo s ním, protože pokud odešel do Běloruska a ponechal si kolem sebe účinnou bojovou sílu, pak opět představuje hrozbu pro Ukrajinu,“ řekl Dannatt.
I podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruská přerušená vzpoura „odhalila slabost Putinova režimu“. O tom svědčí i fakt, že lidé v Rostově na Donu, kde se nachází ruské velitelství, z něhož Kreml řídí operace na Ukrajině už od roku 2014, příjezd Wagnerovy skupiny do ulic takřka milionového města vítali. Při odjezdu se pak s žoldnéři fotili.
I přesto vzpoura rychle vyšuměla. Částečně proto, že Prigožin nedostal od ruských bezpečnostních služeb takovou podporu, jakou zřejmě očekával. Federální bezpečnostní služba okamžitě vyzvala k jeho zatčení.
Už v neděli se však Kreml snažil tvářit, jako by snad žádná revolta neproběhla. Podle tamních agentur se doprava v oblastech vrátila k normálu a ozbrojené jednotky, které měly za úkol hlídat předměstí Moskvy pro případ, že by až do města wagnerovci skutečně pokročili, se během dne stáhly z Lipecké i Voroněžské oblasti.
Pouze Rudé náměstí zůstalo pro návštěvníky ještě do konce víkendu uzavřené. Na dálnicích vedoucích do Moskvy se pak opravovaly silnice, které byly na příkaz úřadů jen několik hodin předtím v panice rozbity.
Státem kontrolované televizní stanice prezentovaly dohodu o ukončení vzpoury za projev Putinovy moudrosti a odvysílaly záběry Wagnerových jednotek ustupujících z Rostova k úlevě místních obyvatel, kteří se obávali krvavé bitvy o kontrolu nad městem. Tamní obyvatelé, s nimiž 1. kanál poskytl rozhovor, Putinovo řešení krize chválili.
Vzpoura a dohoda, která ji ukončila, ale i tak vážně pošramotily Putinovu pověst vůdce, který je ochoten nemilosrdně potrestat každého, kdo zpochybňuje jeho autoritu.
Samotná příčina vzpoury je nejasná
Prigožin požadoval sesazení ministra obrany Sergeje Šojgua, kterého dlouhodobě sžíravě kritizoval za způsob vedení války na Ukrajině.
Podle zpravodajských informací Spojených států své síly budoval na hranicích Ruska už delší dobu. To je však v rozporu s jeho tvrzením, že povstání bylo reakcí na páteční útok ruské armády na jeho polní tábory na Ukrajině, při kterém, podle něj, zahynulo velké množství jeho mužů. Ministerstvo obrany navíc útok na tábory popřelo.
Americký poslanec Mike Turner, který předsedá výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby, uvedl, že Prigožinův pochod na Moskvu byl zřejmě předem plánovaný.
„Jelikož je voják, chápe logistiku a je si vědom, že ke vzpouře potřebuje pomoc, a to i některých Rusů na hranicích, kteří jeho snahy skutečně podpořili, řekl Turner televizi CBS.
„Je to něco, co musel plánovat delší dobu, aby to vypadalo tak, jak to vypadalo,“ sdělil.
