„Lotyšsko a další pobaltské státy vyhánějí etnické Rusy ze svých zemí. Je to velmi vážná situace, která přímo ovlivňuje bezpečnost Ruska,“ prohlásil Putin na úterním setkání s ruskými starosty.
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) v reakci na jeho slova uvedli, že nezaznamenali žádné indicie, podle nichž by Pobaltí hrozil ze strany Ruska bezprostřední útok. „Putin ale možná vytváří informační podmínky pro budoucí agresivní ruské akce v zahraničí pod záminkou ochrany svých krajanů,“ míní experti.
NeobčanéLotyšsko po obnovení nezávislosti v roce 1991 schválilo zákon, který udělil občanství pouze těm lidem a jejich potomkům, kteří v Lotyšsku žili už v meziválečném období. V důsledku toho se neobčany stalo velké množství těch, kteří se do země přistěhovali v době, kdy bylo Lotyšsko součástí SSSR. Neobčané nemohou zastávat veřejné funkce a nemají aktivní ani pasivní volební právo. |
Z přibližně 1,8 milionu obyvatel Lotyšska je zhruba každý čtvrtý ruského původu. Mnoho Rusů ale není lotyšskými občany, nýbrž má status takzvaného neobčana. V souvislosti s invazí na Ukrajinu zavedlo Lotyšsko pro neobčany jazykové testy, které mají prověřit jejich každodenní znalost lotyštiny. Hrozí jim také odebráním povolení k pobytu a vyhoštěním.
Šéf Kremlu kvůli tomu Rigu v prosinci obvinil z diskriminace, status neobčana označil za „úchylku“ a prohlásil, že pokud by se lotyšští Rusové nechtěli vrátit do své „historické vlasti“, musí pro ně Rusko „vytvořit vhodné podmínky“ na místě.
Putin dlouhodobě zlehčuje nezávislost postsovětských republik a tvrdí, že má právo chránit Rusy v zahraničí. Kreml údajným útlakem ruskojazyčného obyvatelstva zdůvodňuje také svou invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident nicméně v úterý poznamenal, že válka začala už v roce 2008, kdy bylo přijato rozhodnutí otevřít Ukrajině dveře NATO.
Analytici ISW už dříve vyhodnotili, že Putin před dvěma lety vtrhl do sousední země zejména proto, aby oslabil a nakonec zničil Severoatlantickou alianci. „Kreml a na něho napojení aktéři vedou hybridní válku a informační operace s cílem destabilizovat NATO,“ uvedli v úterý.
Pauza v bojích by Rusku hrála do karet
Estonská premiérka Kallasová varovala, že Evropa má tři až pět let na to, aby se připravila na návrat Kremlu coby hrozby na východním křídle Aliance.
„Naši zpravodajci odhadují, že to bude trvat tři až pět let, a to do značné míry závisí na tom, jak se nám podaří udržet jednotu a postoj vůči Ukrajině. Protože to, co Rusko chce, je pauza, a tato pauza má shromáždit jeho zdroje a sílu. Slabost provokuje agresory, takže slabost provokuje Rusko,“ řekla v pondělí deníku The Times.
I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulém týdnu uvedl, že jakákoliv pauza na bojišti by Rusku nahrála. „Takový krok by nás mohl následně rozdrtit,“ uvedl s tím, že připuštění byť jen krátkodobé pauzy by Rusku dalo šanci posílit svou obranu a zahájit ještě silnější útok.
Německý deník Bild v pondělí informoval, že německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Bild to uvedl na základě získaného dokumentu, který začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová zprávu v pondělí odmítla jako druh předpovědí, které byste „mohli najít v horoskopu“.
Kallasová v pondělí rovněž konstatovala, že jednota mezi členy NATO je s pokračující válkou na Ukrajině stále těžší.
„Několik západních spojenců vykazuje známky únavy z války,“ uvedla s odkazem na USA, které počátkem roku uvedly, že nadále neplánují podporovat kyjevskou armádu ve stejné míře jako od roku 2022.
„Myslím ale, že je povinností lídrů neustále vysvětlovat, proč je ruské vítězství na Ukrajině nebezpečné nejen pro evropskou bezpečnost, ale pro bezpečnost celého světa, protože pokud se agrese někde vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde,“ dodala estonská premiérka.
