Dmitrij Škrebec se obrátil na prokuraturu ruského Černomořského loďstva, vojenského útvaru, pod nějž křižník Moskva spadal. Dotazoval se na svého syna Jegora, člena posádky lodi, která se 14. dubna v Černém moři potopila.
Úřad dopisem reagoval, že Moskva šla ke dnu v mezinárodních vodách po nehodě, nikoliv při účasti v bojích proti Ukrajině. Škrebec mladší je mezi pohřešovanými z této události, stojí v dopise podle portálu Kyiv Post.
Military prosecutors reportedly told Dmitry Shkrebets, whose son “went missing” aboard the Moskva, that the warship never entered Ukraine’s territorial waters and wasn’t part of Russia’s “special operation.” The ship sank in an innocent accident is all! https://t.co/8xKT3dRVjp https://t.co/dNT9Ag2UgY
Oficiální rozhodnutí námořnictva tak rodině odepírá bonus pro pozůstalé, včetně 12 milionů rublů (4,1 milionu korun), které nedávno příbuzným vojáků padlých v boji proti Ukrajině slíbil ruský prezident Vladimir Putin.
Otec změnil názor na invazi
Ukrajinská média v dubnu upozornila na příspěvky Dmitrije Škrebce na sociálních sítích. Těsně po potopení Moskvy vyzýval k odstranění Ukrajiny jako státu či k zabití co nejvíce Ukrajinců. Po zhruba dvou týdnech čekání na zprávy o svém synovi však názor změnil a prokuratuře zaslal formální stížnost.
Dmitry Shkrebets a resident of Yalta, was the first to report that his son was included in the list of missing persons.
Later he wrote in social network that he was contacted by families from Yalta, Alupka and St.Petersburg "whose children are also missing, also conscripts."
2/3 https://t.co/koNWIPmJL9
Rusko od počátku tají skutečné ztráty z bojů na Ukrajině a zveřejňuje upravené údaje. Momentálně jsou zhruba desetkrát nižší než ty uváděné mezinárodními odhadci.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Viktor Andrusiv v pátek řekl, že statistiky mrtvých či zajatých ruských vojáků jsou dostupné na zvláštních webových stránkách. V Rusku je přístup k nim blokovaný, podle Andrusiva však operátoři zaznamenali více než 20 tisíc návštěv příbuzných či přátel vojáků přes VPN a také přes 12 tisíc hovorů s prosbami o informace o pohřešovaných.
Mezinárodní zpravodajské agentury a vojenští experti se shodují, že křižník Moskva byl vlajkovou lodí a řídícím střediskem námořních operací v Černém moři od začátku invaze. Poskytoval i protileteckou ochranu dalším lodím. Podle zprávy ukrajinské armády Moskvu 13. dubna zasáhly dvě rakety, následně vypukl požár a posádka musela loď opustit.
Ruské úřady přiznaly jen několik desítek obětí, ostatní zdroje včetně amerického Pentagonu a britského ministerstva obrany mluví o 100 až 500 mrtvých včetně kapitána.
14. dubna 2022 |
