Část wagnerovců stále válčí na Ukrajině, jejich osud v Africe je nejistý

„Wagnerovci jsou na okupovaném území Ukrajiny, byli a jsou v Luhanské oblasti,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě po jednání se svým polským a litevským kolegou Andrzejem Dudou a Gitanasem Nausédou.

Na otázku ohledně přítomnosti wagnerovců v Bělorusku Zelenskyj odpověděl, že si nemyslí, že by byl tamní kontingent příliš veliký. „Naše armáda se domnívá, že situace na severu naší země se nezměnila,“ dodal prezident.

Wagnerovci v čele s Prigožinem v sobotu podnikli tažení směrem na Moskvu proti podle nich zkorumpovanému a neschopnému vedení ruské armády. Svůj pochod ještě ten den zastavili a stáhli se. Rusko i Minsk uvádí, že dohodu vyjednal běloruský vůdce Alexandr Lukašenko s tím, že Prigožin odejde do Běloruska. Lukašenko pak v úterý oznámil, že letadlo s Prigožinem přistálo v Minsku.

Zatím není jasné, jaký bude osud žoldnéřů, kteří se aktivně účastnili ruské válečné kampaně na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin bojovníky v pondělí vyzval, aby buď vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska.

Wagnerovci prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky, kde si dokázali mnohdy najít vlastní zdroj financí, například kontrolou nad částí zlatých a diamantových dolů. Skupina ale podle analytiků zůstává převážně závislá na ruské logistické podpoře.

Co bude dál?

Ruští žoldnéři se na znamení nesouhlasu s ruským armádním velením v sobotu vydali z Rostova na Donu směrem na Moskvu. Svůj pochod ale ještě ten den zastavili a stáhli se. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin se nyní nachází v Bělorusku, potvrdil v úterý tamní vůdce Alexandr Lukašenko.

O dalším osudu wagnerovců se nyní spekuluje. Agentura AFP hovořila o možném rozpuštění, vtělení do ruské armády či zachování současného stavu.

„Prigožin by se mohl ukázat v Súdánu nebo ve Středoafrické republice, které by mu mohly posloužit jako dočasné destinace,“ uvedl podle listu Financial Times (FT) Samuel Ramani z britského think-tanku RUSI pro případ, že by šéf wagnerovců nemohl zůstat v Bělorusku.

Dlouhodobé fungování skupiny bez financování Moskvy by ale podle Charlese Bouessela z nevládní Mezinárodní krizové skupiny (ICG) nebylo možné. „Africké operace skupiny zaměstnávají tisíce lidí, kteří jsou závislí na logistické podpoře ruského ministerstva obrany a využívají ruských vojenských základen a letectva k přepravě personálu a zbraní,“ uvedl.

„Pokud se Moskva skupinu rozhodne stáhnout a poslat nám beethovenovce nebo mozartovce místo wagnerovců, rádi je přijmeme,“ uvedl Fidile Gouandjika, poradce prezidenta Středoafrické republiky Faustina-Archangeho Touadéry. Ten vděčí wagnerovcům, kteří v roce 2020 potlačili pokus o puč, za udržení se na prezidentském postu.

Pokračující činnost wagnerovců v zemi rovněž v úterý potvrdil ruské státem kontrolované televizi RT také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„To monstrum se bude vyvíjet, ale nezemře,“ uvedla podle FT Nathalia Dukhanová, analytička americké protikorupční nevládní organizace The Sentry. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch je v zemi skupina podezřelá z mučení a zabíjení civilistů. „Svou činnost ve Středoafrické republice neomezují. Zvyšují ji a plánují další růst,“ dodala.

To potvrdily FT také dva nejmenované diplomatické zdroje, podle kterých v posledních týdnech narostl počet ruských letů patrně přepravujících zbraně.

Klíčová role v konfliktech, šíření dezinformací

Část z nich by mohla zamířit do Súdánu, který se zemí sousedí. Wagnerovci tam mají silné vazby na vůdce polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF). Ty v Súdánu od 15. dubna svádějí krvavé boje s tamní armádou. Analytici uvádějí, že wagnerovci patrně RSF dodávají zbraně a palivo.

Stejně tak hraje skupina klíčovou roli v konfliktech, šíření dezinformací a politickém vývoji v Libyi, Mali nebo Burkině Faso.

V posledních dvou jmenovaných postupně nahrazuje svou vojenskou přítomností stahující se evropské jednotky, které tamní armády podporovaly v boji proti islamistickým skupinám. V Mali viní experti OSN a Spojené státy wagnerovce z válečných zločinů, včetně rabování, znásilňování a dalšího sexuálního násilí, mučení i unášení lidí po boku malijské armády.

Operace v Africe zahájili wagnerovci z Libye a země i nadále představuje pomyslnou vstupní bránu Ruska na africký kontinent, uvedl zpravodajský server BBC. Skupina v zemi podporuje polního maršála Chalífu Haftara, jehož armáda stojí za východolibyjskou vládou, která je jednou ze dvou znesvářených administrativ země.

Ve srovnání s rokem 2019, kdy wagnerovci podpořili Haftara ve snaze dobýt Tripolis, počet bojovníků skupiny v zemi nicméně klesl. Podle nejmenovaných západních diplomatů v roce 2021 rovněž ustalo financování skupiny Spojenými arabskými emiráty.