Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Turecko je právě teď v obtížné situaci, pojďme toho využít. Pojďme ho vykopnout ze střední Asie, rozdrobit jeho vliv na Ukrajině, vykopnout z jižního Kavkazu a povzbudit některé síly v Turecku a vrátit našemu státu to, co mu historicky patří – město Konstantinopol (Istanbul), vztyčit kříž na chrám svaté Sofie,“ prohlásil mimo jiné v ruské televizi politolog.
Bagdasarov, který byl poslancem v letech 2007 až 2011 a nyní vede Centrum pro studium zemí Blízkého východu a Střední Asie, zároveň obvinil Turky, že oblasti jižního Ruska, Povolží i Sibiře považují za svoje. „A proč bychom neměli považovat za vlastní to, co vlastně nikdy jim nepatřilo?“ pokračoval.
„Díky bohu jsou v krizi,“ dodal s tím, že ta by měla vyústit v rozpad Turecka a anexi části jeho území Ruskem.
Absolvent vojenské tankové školy v rodišti Vladimira Iljiče Lenina Uljanovsku, který patří mezi vyznavače rozšiřování ruského impéria, se vůči Turecku vyhraňoval i v minulosti. A to když kritizoval ruské plány na výstavbu jaderné elektrárny v této zemi. Přestože varoval, že Turecko nemůže být pro Rusko spolehlivým partnerem, Moskva pokročila v budování čtyř jaderných reaktorů.
Bagdasarov, který hlasitě obhajuje i strategicky neúspěšnou ruskou invazi do Afghánistánu a patřil mezi ty, kdo vysvětloval ruskému vedení potřebu udržet syrského diktátora Bašára Asada u moci, ve svém televizním vystoupení připomněl staré touhy Moskvy ovládnout Istanbul a průlivy Bospor a Dardanely už od konce 18. století.
Když se totiž ruské carevně Kateřině II.Veliké podařilo se prodrat k Černému moři, brzy jí došlo, že prakticky úplná uzavřenost tohoto moře může představovat strategický problém. Se svým odvěkým nepřítelem – Osmanskou říší – vedlo Rusko několik válek a vždy o kousek si z jejího území ukrojilo.
Nejblíže dobytí Istanbulu bylo v roce 1878, kdy se ruská vojska dostala až do desetikilometrové vzdálenosti od okraje města. Pod hrozbou zásahu britského námořnictva však do osmanské metropole nevstoupila. Následoval tzv. Sanstefanský mír, který vedl ke konci turecké nadvlády nad většinou Balkánského poloostrova a vzniku nebo rozšíření řady nových států.
Ruští nacionalisté si do té doby nad ztrátou vlastně jediné velké příležitosti ovládnout Bospor a Dardanely stýskají. Naposledy zvažoval, že jej zrealizuje, sovětský vůdce Josef Stalin po vítězném odehnání německé armády z východní Evropy. Výbuchy amerických jaderných bomb v Japonsku však byly pro něho varováním, že v případě náhlého vstupu do války s USA by Rusko válčilo za příliš nepříznivých okolností.
