Ožehavé je to zejména s ohledem na Ukrajince, kteří po přepadení jejich země Ruskem uprchli před válkou do některé z členských zemí EU. Tam se jim dostalo nejenom mezinárodní ochrany, ale otevřela se jim i možnost pracovat a získat nejrůznější státní podpory. Udělit ale stejný nebo podobný status nyní i Rusům by znamenalo postavit je na stejnou úroveň jako Ukrajince.
„Vstup osob požadujících ochranu v EU by měl být vždy zaručen,“ uvedla mluvčí Evropské komise pro vnitřní záležitosti Anitta Hipperová. Zároveň ovšem dodala, že rozhodnutí, zda vpustí na své území lidi přicházející z Ruska, je na jednotlivých členských státech. Z kodexu Schengenské dohody vyplývá možnost zabránit ve vstupu z bezpečnostní důvodů.
Gruzie se bojí prchajících Rusů. My k sobě nikoho nepustíme, vzkazuje Pobaltí |
Kromě obav z povolávacího rozkazu mohou být důvodem odchodu i pokračující represe ze strany státu. Při středečních protestech proti částečné mobilizaci zadržela policie podle webu OVD-Info 1323 lidí, z toho přes 1000 v Moskvě a Petrohradě.
Od posledních událostí v Rusku je patrná zvýšená snaha jeho občanů odejít ze země. Během několika hodin byly vyprodány všechny lety do států, kam občané Ruské federace nepotřebují vstupní víza. V Gruzii úřady dokonce zvažují jejich zavedení, aby omezily příliv Rusů.
Již ve středu večer kolovala na sociálních sítích videa zachycující dlouhou kolonu aut na rusko-finské hranici. Měli ji způsobit ruští motoristé, kteří se chtěli dostat za hranice. Finská ochrana hranic ale později dementovala zprávy, že by se tvořily až třicetikilometrové kolony, jak naznačovaly záběry. Videa byla prý staršího data.
Finský ministr zahraničních věcí Pekka Haavisto oznámil, že jeho země najde vlastní řešení, pokud jde o udělování turistických víz pro občany Ruské federace. Uvedl také, že jeho vláda nemá v úmyslu hranice uzavřít. Stále prý ještě existují legitimní důvody pro vstup na finské území. Finsko má s Ruskem 1340 kilometrů dlouhou hranici.
V podobné situaci jako Finsko jsou i pobaltské republiky, které už ovšem v minulých týdnech omezily vstup ruským občanům na základě Schengenských víz.
Maďarsko proti dalším sankcím
EU chce v reakci na částečnou mobilizaci v Rusku dál zpřísnit dosavadní sankční režim. „Myslím, že to volá po krocích z naší strany,“ uvedla v rozhovoru pro CNN předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Server Politico informoval, že v zákulisí již běží jednání o návrhu na nová opatření namířená proti Moskvě. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell prohlásil, že mezi ministry zahraničí EU panuje shoda na nutnosti dalších kroků „proti odvětvím a jedincům“, aniž by ovšem uvedl konkrétnější detaily. Borrell zároveň dodal, že Unie dodá Ukrajině další zbraně.
Evropská komise možná představí členským státům svůj návrh na další sankce již v pátek, jak uvedl server Politico s odvoláním na své zdroje. Mezi zvažovaná opatření patří zastropování ceny pro ruskou ropu, což už dříve navrhovala skupina největších západních ekonomik světa G7. Dále by se nová omezení týkala osobností spjatých s Putinovým režimem a obchodování s luxusním zbožím.
Úsilí o vyhlášení nových protiruských sankcí ale může znovu narazit na nesouhlas Maďarska, podobně jak tomu bylo v červnu u schvalování zákazu na dovoz ruské ropy. Jeho vláda si tehdy vymohla v podstatě trvalou výjimku ze zákazu. Maďarský premiér Viktor Orbán chce ukončit sankce proti Rusku, a to nejpozději koncem roku. V tomto duchu se měl vyjádřit na uzavřeném jednání své strany Fidesz s tím, že dosavadní opatření by už neměla být obnovena.
Provládní deník Magyar Nemzet citoval Orbána s tím, že sankce EU prý mohou za vysoké ceny plynu i vysokou inflaci. Pokud by dle maďarského premiéra sankce skončily, mohly by ceny plynu klesnout okamžitě o polovinu a stejně tak by klesla i inflace.
Formálně by příští sankční balíček EU, v pořadí osmý od ruského vpádu na Ukrajinu, mohl být připravený v polovině října.
