Ne, Panfilov nebyl a není frontový dopisovatel, nezajímali ho čtenáři. Panfilov se staral o novináře. Bohužel jeho "klienti" byli často i ti, kteří bombardování nepřežili.
Jak přežít v zákopech však nebyla jeho hlavní rada. Panfilov měl
RIZIKOVÉ POVOLÁNÍ* Vraždy novinářů jsou v zemích bývalého SSSR častým jevem. Jen v Rusku jich bylo v posledních dvaceti letech zabito nejméně 60 * Panfilov ale připomíná – ještě víc jich má na svědomí alkohol |
Panfilov je mužem mnoha profesí. Je možné o něm říct, že je cestovatel, vědec, publicista, teoretik žurnalistiky, historik či učitel kreslení. Jeho jméno je ale především spojeno s ruským Centrem extrémní žurnalistiky, které zakládal. "Vysvětloval jsem jim, kdy a jak demonstrovat, jak a s kým se soudit, jak se rvát za právo psát pravdu. A oni poslouchali – a pak se zase chovali jako ovce. Ne, nechtějí být svobodní," říká dnes smutně. Skepticky vidí budoucnost ruské žurnalistiky, která je podle něj dnes totálně v područí státu. "Příštích 20 až 30 let nebude dosaženo žádného pokroku v oblasti demokratizace Ruska ani v oblasti dodržování lidských práv," tvrdí absolvent Mezinárodní školy lidských práv v polské Varšavě.
Další podrobnosti o ruském novináři si přečtěte ve středečním vydání listu