Den ruského jazyka se letos slaví poprvé. Datum, které bylo vybráno, je vpravdě symbolické – 6. června se narodil jeden z nejslavnějších ruských básníků, Alexandr Sergejevič Puškin. O mezinárodních oslavách na počest ruštiny rozhodla letos v únoru OSN. Svůj den bude mít také arabština, angličtina, čínština, španělština a francouzština, tedy oficiální jazyky Organizace spojených národů.
Ruští jazykovědci ale využili svátek ruštiny především k tomu, aby opět varovali před ústupem ze světových pozic. Ruština totiž v posledních letech utrpěla řadu osudových ran. Tou nejtěžší byl rozpad Sovětského svazu a celého socialistického tábora, ve kterém byla ruština téměř druhým oficiálním jazykem a určitě jazykem dorozumívacím. Zánikem SSSR se v mnoha bývalých komunistických vazalských republikách začala razit politika odporu vůči Rusku a ruštině, vítězily snahy zbavit se sovětského dědictví, tedy i povinného používání ruštiny. V baltských republikách je ve vědomí mnoha lidí ruština zakořeněna dokonce jako jazyk nepřítele.
Podobná je situace v Gruzii a v západní části Ukrajiny. I v republikách střední Asie, kde se ještě po rozpadu SSSR snažili někteří politici udržet ruštinu jako rodný, nebo alespoň druhý rodný jazyk, vítězí jazyky národní. Ani jako jazyk mezinárodního styku nemusí ruština v této oblasti obstát, protože stále více studentů a uživatelů internetu dává přednost angličtině.
A tak se ruština na území, které ještě v roce 1990 zcela ovládala, stává jazykem národnostních menšin, tedy skupin etnických Rusů, kteří zůstávají často proti své vůli žít v nově vzniklých republikách. Ti, kteří vyrostli za SSSR, se nikdy nenaučili jazyky místní, a dnes mají velké problémy při jednání s úřady.
Kromě toho jazykovědci tvrdí, že se dramaticky snižuje i kvalita dnes běžně užívané ruštiny. Údajně se zmenšuje počet používaných slov a ruské ekvivalenty jsou nahrazovány anglickými slovíčky či jejich ruskými napodobeninami. Jazykoví puritáni utrpěli nedávno těžkou porážku, když bylo úředně povoleno slovo "kófe" ve středním rodě či "dógovor" a "jogurt" s přízvukem na druhé slabice.
Jsou ale mezi vědci i optimisté. Tvrdí, že úbytek slov v novějších ruských výkladových slovnících není způsoben nějakou degradací ruštiny, ale jinou metodologií vytváření slovníků. Jak tvrdí Viktor Živov z Institutu ruského jazyka Ruské akademie věd, běžně dnešní vzdělaný člověk všude na světě užívá asi 13 tisíc slov. A pravda, básník Puškin jich běžně užíval přes 21 tisíc.
Ruština v číslech* Z hlediska rozšíření je ruština se 147 miliony rodilých mluvčích doposud na čtvrtém místě na světě. Vede čínština, následuje angličtina a španělština. |
Ruští jazykovědci ale využili svátek ruštiny především k tomu, aby opět varovali před ústupem ze světových pozic. Ruština totiž v posledních letech utrpěla řadu osudových ran. Tou nejtěžší byl rozpad Sovětského svazu a celého socialistického tábora, ve kterém byla ruština téměř druhým oficiálním jazykem a určitě jazykem dorozumívacím. Zánikem SSSR se v mnoha bývalých komunistických vazalských republikách začala razit politika odporu vůči Rusku a ruštině, vítězily snahy zbavit se sovětského dědictví, tedy i povinného používání ruštiny. V baltských republikách je ve vědomí mnoha lidí ruština zakořeněna dokonce jako jazyk nepřítele.
Podobná je situace v Gruzii a v západní části Ukrajiny. I v republikách střední Asie, kde se ještě po rozpadu SSSR snažili někteří politici udržet ruštinu jako rodný, nebo alespoň druhý rodný jazyk, vítězí jazyky národní. Ani jako jazyk mezinárodního styku nemusí ruština v této oblasti obstát, protože stále více studentů a uživatelů internetu dává přednost angličtině.
A tak se ruština na území, které ještě v roce 1990 zcela ovládala, stává jazykem národnostních menšin, tedy skupin etnických Rusů, kteří zůstávají často proti své vůli žít v nově vzniklých republikách. Ti, kteří vyrostli za SSSR, se nikdy nenaučili jazyky místní, a dnes mají velké problémy při jednání s úřady.
Kromě toho jazykovědci tvrdí, že se dramaticky snižuje i kvalita dnes běžně užívané ruštiny. Údajně se zmenšuje počet používaných slov a ruské ekvivalenty jsou nahrazovány anglickými slovíčky či jejich ruskými napodobeninami. Jazykoví puritáni utrpěli nedávno těžkou porážku, když bylo úředně povoleno slovo "kófe" ve středním rodě či "dógovor" a "jogurt" s přízvukem na druhé slabice.
Jsou ale mezi vědci i optimisté. Tvrdí, že úbytek slov v novějších ruských výkladových slovnících není způsoben nějakou degradací ruštiny, ale jinou metodologií vytváření slovníků. Jak tvrdí Viktor Živov z Institutu ruského jazyka Ruské akademie věd, běžně dnešní vzdělaný člověk všude na světě užívá asi 13 tisíc slov. A pravda, básník Puškin jich běžně užíval přes 21 tisíc.
