Polytechnická vyšší škola ve městě Jelabuga je považována za jednu z nejlepších technických vzdělávacích institucí v Rusku. Formálně není vysokou školou, ale jakýmsi specializovaným programem pro studenty, kteří se chtějí dostat do výroby vysoce specializovaných technických produktů.
V rámci vzdělávání nabídla škola studentům duální program, který spojuje teoretickou výuku s praktickými pracovními zkušenostmi. Studentům slíbila, že budou dostávat až 70 000 rublů měsíčně (15 400 korun).
Realita se ale ukazuje být jiná. Studenti, většinou ve věku patnácti až sedmnácti let, při kompletování íránských dronů tráví v práci až patnáct hodin denně. Přesčasy jim škola neplatí, studenti ani nedostanou slíbenou částku, pokud nesplní dané kvóty ohledně vyrobených kusů. Když o své práci mluví, hrozí jim vyhazov.
Žáci často pocházejí ze znevýhodněného prostředí a výdělek často používají k upokojení svých studijních potřeb i na podporu svých rodin. To je staví do nevýhodné pozice. Podle nezávislých ruských médií Protocol a RZVRT Rusové využívají i nezletilé studentky z Afriky.
„Je to přímo učebnicová definice vykořisťování,“ uvádí Sergej Podsytnik, investigativní novinář Protokolu a autor série reportáží o výrobně dronů. „Studenti sestavují drony, přičemž práce má přednost před jejich studiem,“ dodává.
Rodičové si potomky odvážejí
Rodiče studentů přiznávají, že práce si na mladých lidech vybírá svou daň. „Můj syn se přihlásil a po dvou a půl měsících mi volal, abych ho odtamtud vzala,“ řekla stanici Rádio Svobodná Evropa matka jednoho studenta. „Řekl mi do telefonu, ať pro něj přijdu, nebo okamžitě umře, a tak jsem ho vyzvedla,“ říká.
Jiní rodiče se rozhodli děti ze školy stáhnout i bez podnětů od svých potomků. Jedna z matek tak učinila poté, co zjistila, že její dcera pracuje v nebezpečných podmínkách, ale škola o tom mlčí.
„To pro mě byla poslední kapka,“ uvedla žena. „Je to výrobní proces, který zahrnuje nebezpečné chemikálie. Navíc dětem zakazují, aby o všem vyprávěly rodičům,“ dodává.
Západní informace o ruských dronech
Že Rusko už vyrábí vlastní domácí verzi íránských dronů Šáhed-136, ukazuje podle odborníků z organizace na monitoring dodávek zbraní Conflict Armament Research (CAR) analýza dvou kusů, jimiž Rusko zaútočilo v jižní části Ukrajiny. Oba tyto prozkoumané bezpilotní letouny pojmenované Geraň-2 vypadaly přesně jako drony Šáhed-136, obsahovaly ale elektronické moduly, které dříve Rusko používalo ve svých výzvědných dronech. Zkoumané zbraně se lišily také v konstrukci těla. Název Geraň-2 ruské síly už delší dobu používají také pro íránské drony.
Americká média v listopadu minulého roku s odvoláním na zdroje z zpravodajských a bezpečnostních složek uvedla, že Rusko a Írán jednají o zřízení továrny na výroby dronů v Rusku. Teherán údajně doufal, že zřízením domácího zařízení pro výrobu dronů v Rusku se vyhne uvaleným sankcím.
Bílý dům v červnu zveřejnil satelitní obrázky plánovaného zařízení. Američané uvedli, že Íránci pomáhají Rusům s výrobou továrny, která by se měla zprovoznit příští rok.
Rusko používá íránské „kamikaze“ drony k útokům na ukrajinská města a civilisty v nich. Kyjev kvůli nim uvalil na Írán sankce, stejně tak učinily USA i EU, které zakazují vývoz komponentů používaných při výrobě bezpilotních letounů. Moskva tvrdí, že drony nepoužívá, Teherán přiznal poslání několika dronů s tím, že údajně se tak stalo ještě před válkou.
