Obě cesty se konají na pozadí dramatického zvýšení napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, k němuž došlo během posledních dní. O víkendu se dokonce objevily informace, že ruský prezident stojí údajně těsně před rozhodnutím dát více než stovce tisíc vojáků soustředěných na hranicích s Ukrajinou rozkaz k útoku.
„Jsou to velmi vážné časy, v nichž přijíždím na Ukrajinu. Jedno poselství považuji za velmi důležité: Německo stojí na vaší straně,“ prohlásil kancléř v přítomnosti ukrajinského prezidenta. Právě z Kyjeva přitom v posledních týdnech zněla směrem k Berlínu kritika kvůli neochotě spolkové vlády podpořit Ukrajinu i dodávkami zbraní, jak to učinily některé jiné evropské státy.
Peníze místo zbraní
Ještě před Scholzovou cestou do Kyjeva výzvu obnovil i ukrajinský velvyslanec v Německu. Požadoval dodávku 12 tisíc protitankových raket, aby prý bylo možné odrazit případný pozemní útok ruské armády. Kancléř Scholz ovšem podobná přání pravidelně odmítá. Při této příležitosti vždy připomínal, že jeho země pomáhá Ukrajině dlouhodobě finančně. Od roku 2014, kdy došlo k anexi Krymu a na východě Ukrajiny se rozhořel ozbrojený konflikt s proruskými separatisty, poskytla německá vláda Ukrajině téměř dvě miliardy eur formou nejrůznějších podpor či půjček.
Scholz přislíbil poskytnout dalších 150 milionů eur (necelé čtyři miliardy korun). Německo nicméně již údajně nevylučuje, že by mohlo dodat na Ukrajinu například například detektory min nebo vysílačky čili zařízení, která neslouží přímo k bojům.
Západ bere Putinovi iniciativu, rozehrál informační válku. Ukrajinci tlumí vášně, Rusové mluví o hysterii |
Po setkání s Zelenským se Scholz vyslovil pro zachování dialogu s Ruskem. Vyzval ruské představitele, aby k tomu využili existující možnosti. Kancléř také připomněl, že Německo spolu s Francií nedávno oživily jednání v tak zvaném normandském formátu. Jejich cílem je přispět k řešení konfliktu na východě Ukrajiny. „Je to obtížný proces, jsem ale přesvědčený, že námaha za to stojí,“ dodal Scholz.
Dusno kolem Ukrajiny v NATO
Šéf německé vlády také zdůraznil, že zachování územní jednoty Ukrajiny je pro Německo nezpochybnitelné. Dále uvedl, že od ruské strany očekává kroky k uvolnění situace. „Pokud by Rusko znovu porušilo územní celistvost Ukrajiny, víme, co máme dělat,“ řekl Scholz doslova.
Ukrajinský prezident Zelenskyj znovu potvrdil, že jeho země má v úmyslu stát se součástí Severoatlantické aliance. Reagoval tak na slova ukrajinského velvyslance v Británii, jenž pro BBC naznačil, že jeho země by mohla rezignovat na záměr vstoupit do NATO, pokud by tím předešla válce. K tomu Zelenskyj uvedl, že jeho země i nadále sleduje cíl vstoupit jak do Aliance, tak do Evropské unie. Právě tyto plány Moskva kritizuje a odůvodňuje jimi soustřeďování vojáků na hranicích s Ukrajinou.
K tomu německý kancléř v Kyjevě řekl, že tato otázka není aktuální. „Je zvláštní, že ruská strana dělá velký politický problém z něčeho, co prakticky není vůbec na programu,“ řekl doslova.
Rusko dlouhodobě viní Spojené státy a jejich západní spojence, že se jejich vojenské jednotky stále víc přibližují ruskému území. Spatřují v tom ohrožení vlastní bezpečnosti. V prosinci loňského roku proto vyzval prezident Putin Západ k dohodě na novém bezpečnostním uspořádání v Evropě. Jeho součástí byl i požadavek, aby Aliance stáhla své jednotky ze všech členských států, které do ní vstoupily po roce 1997. Stejně tak chtěla Moskva záruky, že nebude pokračovat rozšiřování NATO o další východoevropské státy.
Putinovi poslanci navrhli uznání ‚lidových republik‘ na Donbasu. Chtějí ochránit krajany |
USA i Aliance podobná ultimáta odmítly s tím, že NATO má zůstat otevřeno všem potenciálním zájemcům, kteří se pro to svobodně rozhodnou. Západ dal ovšem najevo, že je připraven jednat o krocích, jež by zvýšily vzájemnou důvěru na obou stranách.
Rusko chce podle všeho dál jednat se Západem o bezpečnostních zárukách. Vyplývá to ze setkání ruského ministra zahraničních věcí Sergeje Lavrova s prezidentem Vladimirem Putinem. „Vždycky existuje šance,“ uvedl šéf diplomacie – jen aby posléze dodal, že rozhovory se nemohou „táhnout do nekonečna“. Šéf ruské diplomacie také informoval, že jeho země předala NATO a Spojeným státům desetistránkovou odpověď na jejich předchozí nabídku.
