Pátek 3. února 2023, svátek má Blažej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Čína není protivník, Rusko nepodceňujme, řekl na závěr schůzky NATO Stoltenberg

Dmytro Kuleba na zasedání ministrů zahraničí NATO v Bukurešti. (30. listopadu 2022) foto: Reuters

Severoatlantická aliance nevnímá Čínu jako svého protivníka. Tématem středečního jednání ministrů zahraničí členských zemí aliance ale byl i její ambiciózní vojenský a technologický rozvoj, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěr dvoudenní schůzky NATO v Bukurešti. Ministři se také věnovali ruské hrozbě, podpoře Ukrajiny či vstupu Finska a Švédska do aliance.
  16:53

„Severoatlantická aliance je sdružením Severní Ameriky a Evropy, ale výzvy, kterým čelí, jsou globální,“ řekl Stoltenberg. Podle aktuálních strategických dokumentů aliance představuje Čína a její stále asertivnější chování ve světě pro NATO „komplexní výzvu“.

Na summitu v červnu v Madridu aliance o Číně hovořila jako o zemi s ambicemi a „nátlakovými postupy“, upozorňovala na její operace v kybernetické oblasti, snahu o kontrolu výroby klíčových technologií i rychlé rozšiřování jejího jaderného potenciálu. Aliance také pečlivě sleduje vztahy mezi Pekingem a Moskvou, která v únoru zahájila ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině.

Rusko se nemá podceňovat, Ukrajina potřebuje systémy Patriot

Ve vztahu k situaci na Ukrajině ve středu Stoltenberg varoval před podceňováním Ruska, ačkoliv Ukrajina dosáhla na bojišti značných zisků, a opět zdůraznil, že Ukrajinu je nutné i nadále podporovat. „Potřebují více protivzdušné obrany, paliva i elektrických generátorů,“ řekl generální tajemník.

To po jednání ministrů zahraničí NATO v Bukurešti potvrdil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Ten zdůraznil, že systémy protivzdušné obrany Patriot jsou přesně to, co Kyjev potřebuje. Vyzval k co nejrychlejšímu dodání těchto systémů, stejně jako i tanků typů, které využívá samo NATO.

Německo dříve nabídlo systémy Patriot Polsku. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová přitom dala najevo, že systémy mají být součástí obrany území Severoatlantické aliance, do níž patří Polsko, ale Ukrajina nikoliv. Polský ministr obrany Mariusz Blazsczak ale minulý týden řekl, že požádal německou vládu, aby systémy poskytla Ukrajině, která čelí ruským raketovým útokům na energetickou infrastrukturu.

„Můj vzkaz je jednoduchý: poskytněte Patrioty, jak nejrychleji můžete, protože to je systém, který Ukrajina potřebuje pro ochranu obyvatel a infrastruktury,“ uvedl Kuleba. „Pokud je Německo ochotné Patrioty poskytnout Polsku a Polsko je připravené je předat Ukrajině, tak myslím, že řešení je německé vládě jasné,“ dodal s tím, že Kyjev bude ohledně této otázky s Berlínem v kontaktu.

„Logika při rozhodování o poskytování určitých typů zbraní se musí změnit. Tragédiím musíme předcházet, ne na ně reagovat,“ uvedl také ukrajinský ministr zahraničí.

Kuleba také zopakoval, že Ukrajina nepřestane bojovat, dokud neobnoví svoji územní celistvost včetně navrácení poloostrova Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko. Zdůraznil, že by se měla začít projednávat ukrajinská žádost o vstup do NATO.

Ukrajinské členství v NATO podle Stoltenberga zatím není tématem, jelikož „pokud se Ukrajina neubrání (ruské) agresi a nezůstane nezávislým suverénním státem, její členství v alianci se automaticky stává nemožným“. „Musíme postupovat krok za krokem,“ řekl Stoltenberg.

Cestou je další podpora Ukrajiny, míní Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v Bukurešti prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin v tuto chvíli nemá zájem o diplomacii a konflikt na Ukrajině chce zmrazit, získat čas a zaútočit znovu. Cestou k co nejrychlejšímu diplomatickému řešení konfliktu je podle něj nyní další podpora Ukrajiny.

„Souhlasíme s (ukrajinským prezidentem) Volodymyrem Zelenským, že diplomacie je jediným řešením konfliktu na Ukrajině. Ruské brutální útoky na energetickou infrastrukturu a proti civilistům ale ukazují, že Putin nemá o diplomacii nyní zájem,“ řekl Blinken a dodal, že Spojené státy podporují „spravedlivý a dlouhotrvající mír“.

NATO podle něj při poskytování materiální podpory Kyjevu zohledňuje, že ruské jednotky od 10. října útočí na energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině.

„Je důležité, abychom nebyli uvěznění v nekonečném cyklu oprav, ničení a dalších oprav elektráren,“ uvedl ministr a dodal, že USA v příštích dnech a týdnech na Ukrajinu doručí generátory a náhradní díly potřebné k opravě elektrické infrastruktury v hodnotě 53 milionů dolarů (asi 1,25 miliardy korun).

Blinken zopakoval, že USA nevyhledává konflikt s Čínou, naopak se snaží mu předejít a spolupracovat na globálních makroekonomických otázkách změně změn klimatu nebo světového zdraví.

„Členové aliance jsou znepokojení z čínské spolupráce s Ruskem, šíření čínských dezinformací i rozvojem čínské armády. Vítáme ale každou příležitost spolupracovat s Čínou na společných výzvách,“ řekl šéf americké diplomacie.

NATO je podle něj i politickým spojenectvím, v jehož v rámci státy společně posunují své postoje a perspektivy a sdílí informace. Cílem alianční spolupráce vzhledem k Číně není podle Blinkena „brát NATO do Asie“. Týká se prý však výzev, které Čína a jejích chování představuje pro členské státy bloku.

Turecko od Finska a Švédska očekává více jasných kroků

Ministři zahraničí obranné aliance jednali také o vstupu Finska a Švédska do NATO, který zatím neschválilo Turecko a Maďarsko, nebo spolupráci s Bosnou a Hercegovinou, Gruzií a Moldavskem, které „se nacházejí pod ruským tlakem“. „Musíme s nimi vybudovat dlouhotrvající partnerství,“ podotkl Stoltenberg.

Turecko vítá kroky Švédska a Finska, které dosud učinily pro své členství v NATO, konkrétně tvrdší postoj švédské vlády vůči terorismu. Ankara ale potřebuje více záruk, uvedl ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu na středečním summitu.

„Obě země učinily jisté kroky, uznáváme to. Neučinily ale nic ohledně žádostí o vydání a zmrazení majetku teroristům,“ řekl Çavusoglu novinářům.

Šéf finské diplomacie Pekka Haavisto později řekl, že Turecko zatím nestanovilo termín, kdy by měl jeho parlament přístup dvojice severských zemí do aliance schválit.

Prohlášení tureckého ministra zahraničí přišlo poté, co šéf švédské diplomacie Tobias Billström ráno řekl novinářům, že Švédsko a Finsko dosáhly pokroku na cestě k dohodě s Tureckem o přijetí severských zemí do NATO.

„(V úterý) jsme měli společně s Finskem a Tureckem dobré jednání, po kterém jsem cítil, že se posouváme dopředu,“ řekl Billström.

Finsko a Švédsko o vstup do NATO požádaly letos na jaře v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Ankary, která je viní z podpory kurdských skupin, jež Turecko pokládá za teroristické. Jejich vstup do aliance dosud neratifikovalo ani Maďarsko.

Maďarský premiér Viktor Orbán na jednání šéfů vlád zemí Visegrádské skupiny nicméně ujistil svého polského protějška Mateusze Morawieckého, že „Finsko a Švédsko kvůli Maďarsku neztratí ani minutu“ a Maďarsko jejich členství v NATO schválí v únoru 2023. To ve středu potvrdil i finský ministr Haavisto.

Dvoudenní setkání ministrů zahraničí členských zemí NATO v Bukurešti bylo prvním setkáním vysokých představitelů aliance na jejím východním křídle od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února. Upozornil na to i rumunský ministr zahraničí Bogdan Aurescu.

„Rumunsko je klíčové pro obranu východního křídla NATO i strategické oblasti u Černého moře. Skutečnost, že se jednání koná pouhých 800 kilometrů od ukrajinských bojišť, je symbolem solidarity s Ukrajinou,“ řekl Aurescu, který NATO označil za „politicky a vojensky nejsilnější organizaci v historii“. Rumuni se podle něj „navzdory válce mohou cítit bezpečně“.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat