Podle nejčastěji zmiňovaných údajů vznikla Al Kajda – či to, čemu se Al Kajda říká – dne 11. dubna 1988 na schůzce saúdského mecenáše a jednoho z tisíců dobrovolníků účastnících se ozbrojené kampaně proti sovětským okupantům v Afghánistánu. Jeho jméno bylo Usáma bin Ládin a setkání se účastnili zástupci Egyptského islámského džihádu a další „prominentní“ islamisté. O čtyři roky později již došlo k prvnímu útoku připisovanému Al Kajdě – v Jemenu na hotel s americkými vojáky (zemřelo i několik rakouských turistů).
UNIKÁTNÍ SROVNÁNÍ: JAK SE PROMĚNIL MANHATTAN BĚHEM DESETI LET |
Do obecnějšího povědomí se Al Kajda dostala ovšem až o několik let později. V roce 1998 po útocích na americké ambasády v Africe, o dva roky později po poničení americké vojenské lodi USS Cole u jemenského Adenu a pochopitelně po spektakulárních útocích z 11. září 2001 na americká města.
Když letos počátkem května dopadlo americké komando šéfa teroristické sítě Usámu bin Ládina, začalo se mluvit o úpadku Al Kajdy. Její nový šéf (a její dlouholetý ideolog) Ajmán Zavahrí prý nemá dostatečné charisma a nedokáže stmelovat jednotlivé bojůvky islamistů. Revoluce v arabských zemích prý vzaly Al Kajdě vítr z plachet, neboť svržení vůdců tamních zemí bylo jejím hlavním cílem.
FOTOGALERIE: UNIKÁTNÍ ZÁBĚRY Z 11. ZÁŘÍ 2001 |
K rozklíčování současného stavu Al Kajdy může pomoci sedmibodový plán, který na základě četných kontaktů s jejími předáky v roce 2005 sestavil jordánský novinář Fuád Husajn. Ve vězení se potkal s jedním z nejhledanějších teroristů Abú Músabem Zarkávím (později řídil útoky islamistů v Iráku, kde byl také v roce 2006 zabit), což mu otevřelo dveře i k dalším členům Al Kajdy. O výsledku jeho pátrání tehdy informoval ve své mezinárodní internetové edici německý časopis Der Spiegel.
1. krok – „probuzení“
Tím měly být právě útoky z 11. září, které měly vyprovokovat USA k vyhlášení války muslimům. Tato fáze měla trvat zhruba do roku 2003, kdy došlo k útoku na Irák. Zde bylo očekávání Al Kajdy na místě.
2. krok – „otevření očí“
V tomto období si měli muslimové všude po světě uvědomit, že jsou cílem „západního spiknutí“. Irák se měl stát hlavním magnetem pro nábor nových bojovníků, Al Kajda se měla přerodit v masové hnutí. Zdařila se jen první část a jen dočasně.
3. krok – „povstání“
Měl trvat zhruba od roku 2007 do roku 2010. Ozbrojená kampaň se měla rozšířit do dalších zemí, mimo jiné do Sýrie. Nestalo se, byť v současnosti nepokoje v Sýrii probíhají, ty jsou ale hlavně protivládní (byť islamisté v nich hrají roli).
4. krok – pád arabských vůdců
K tomu mělo dojít v letech 2010–2013, což se z velké části letos podařilo. Nikoliv ovšem díky vzpourám islamistů, ale po revolucích s přídechem demokracie.
5. krok – vznik chalífátu
V letech 2010–2013 měl být vybudován všemuslimský stát, jakási novodobá podoba někdejšího chalífátu. Vsoučasnosti to nelze označit jinak než jako utopii.
6. krok – „totální konflikt“
Někdy kolem roku 2016 měla společná islámská armáda zahájit tažení „věřících proti nevěřícím“, tedy muslimů proti zbytku světa. Hodnocení viz předchozí bod...
7. krok – „konečné vítězství“
Zde, někdy kolem roku 2020, by podle představ islamistů mělo dojít k zahájení dominance chalífátu sdružujícího v té době již miliardu a půl muslimů. Hodnocení viz předchozí dva body...
Podobných scénářů odvolávajících se na představy Al Kajdy se objevilo více, prostředkem k vybudování chalífátu mělo být kromě svržení arabských vládců i oslabení Spojených států. Nový vůdce teroristické sítě Zavahrí má ale v současnosti jiné starosti – v první řadě zkonsolidovat prořídlé řady Al Kajdy.
Co zbylo z cílů Al Kajdy a z jejího vedeníUsáma bin Ládin (1957) Zakladatel Al Kajdy původem ze Saúdské Arábie stál podle vyšetřovatelů v pozadí příprav útoků na USA. Po svržení Talibanu odešel do „ilegality“. Letos 2. května byl zabit speciálním komandem USA v Pákistánu. Ajmán Zavahrí (1951) Původně oční chirurg, stál u založení radikální organizace Egyptský islámský džihád. Ta se později spojila s Al Kajdou. Zavahrí byl jedním z hlavních ideologů Al Kajdy a pokud jde o 11. září, měl být „centrálním mozkem“ celé operace. V červnu nahradil bin Ládina v čele Al Kajdy. Muhammad Átif (asi 1944) Rodák z Egypta byl pravou rukou Usámy bin Ládina v otázkách bezpečnosti. Byl odpovědný za výcvikové tábory. Američané po něm pátrali kvůli útokům na velvyslanectví v Africe. Je považován za mrtvého od amerického náletu na Kábul 14. listopadu 2001. |