Navalnyj označil svůj soudní proces za nejvyšší míru bezpráví. Zodpovědnost nepřímo připsal Putinovi |
Navalnyj byl zadržen v neděli večer bezprostředně po příletu z Berlína přímo na letišti. Do vlasti se vracel poté, co se v Německu řadu měsíců léčil z pokusu o otravu nervově paralytickou látkou. Podle Navalného stála za pokusem ho otrávit ruská tajná služba a prezident Vladimir Putin. Kreml toto obvinění odmítá.
„Ruské úřady jej musí okamžitě propustit a zajistit jeho bezpečí. Zatýkání politických oponentů je v rozporu s mezinárodními závazky Ruska,“ prohlásila von der Leyenová. Podobně se již v neděli vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel, který bude ve čtvrtek předsedat videokonferenci unijních lídrů. Ta by podle dosavadních informací měla být věnována výhradně boji proti covidu-19, diplomaté však nevylučují, že by se aktuální dění v Rusku mohlo také dostat na její program.
Navalnyj se chystá k návratu do Ruska. Doma ho čeká několik právních hrozeb |
Zvláště pobaltské státy či Polsko volají po rázné reakci včetně možného potrestání některých činitelů či subjektů. „Pokud nebude Navalnyj propuštěn, měli bychom zvážit zavedení odvetných restriktivních opatření,“ prohlásil lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Tvrdá slova již v neděli volil i jeho český kolega Tomáš Petříček, který chce společnou reakci projednat na příštím zasedání unijních ministrů zahraničí.
  |
„Mezi členskými státy probíhá diskuse o tom, jaká bude nejvhodnější společná reakce,“ řekl novinářům mluvčí šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella Peter Stano. Sám Borrell uvedl, že EU bude „podrobně sledovat vývoj“ kauzy a podle něj zareaguje.
Navalnyj čelí v Rusku novému vyšetřování, prý se dopustil podvodu |
Podle zdrojů některých médií by se sankce mohly týkat například i výstavby plynovodu Nord Stream 2, muselo by s tím však souhlasit i Německo, které tento projekt podporuje. Na sankcích se státy musejí shodnout jednomyslně.
EU v říjnu za otravu Navalného potrestala šest ruských představitelů a státní chemický ústav. Sám Navalnyj krátce po svém zotavení unii vyzval, aby příště své postihy cílila spíše na oligarchy z bezprostředního okolí prezidenta Vladimira Putina, což by podle něj Kreml pocítil více, než dosavadní zákazy cest do EU a zmrazení majetku úředních představitelů.
