„Chtěla jsem tu dnes být s vámi, abych vám řekla, že Evropa na vás čeká,“ řekla ve svém projevu von der Leyenová. Severní Makedonii označila za spolehlivého partnera, který si členství zaslouží. Zatímco mluvila, přistoupil k ní jeden z poslanců a podal jí leták s velkým nápisem „NE“.
Jednání o návrhu, který před dvěma týdny podpořila i vláda premiéra Dimitara Kovačevského, se nakonec kvůli proslovům poslanců protáhlo, do uzávěrky článku nebyly výsledky hlasování známy. Podle agentury AP by parlamentní rozprava před konečným hlasováním mohla trvat i několik dní.
Je makedonština jazyk?
Bulharsko má jako členský stát EU právo veta vůči zahájení přístupových rozhovorů s uchazeči o členství. Vláda v Sofii dlouhodobě požaduje, aby Skopje oficiálně uznala, že makedonština není samostatným jazykem, nýbrž nářečím bulharštiny. Usiluje také o to, aby země zajistila ústavní ochranu bulharské menšiny. Etnických Bulharů žije na severomakedonském území podle loňského sčítání asi 3500.
Severomakedonští poslanci nepřijali šéfku EK Ursulu von der Leyenovou s nadšením.
Usnesení, o němž měli ve čtvrtek poslanci hlasovat, vychází z návrhu, který ještě před koncem svého evropského předsednictví vypracovala Francie. Premiér Kovačevski ho nejprve odmítl jako nepřijatelný, po jeho zrevidování však otočil. Podle nové dohody by se změnila ústava Severní Makedonie – byla by v ní uznána bulharská menšina. O ostatních sporných otázkách by se dále vyjednávalo.
Kovačevski již dříve uvedl, že návrh považuje za „solidní základ pro vybudování seriózního, odpovědného a ambiciózního vztahu“. Opozice naopak dohodu považuje za „ohrožení makedonského jazyka a identity“. Předseda hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE Hristijan Mickoski již dříve označil francouzský návrh za ostudu.
Von der Leyenová ve čtvrtek mírnila obavy Severomakedonců ohledně národní identity. „Není pochyb o tom, že makedonština je váš jazyk,“ řekla. Proto podle ní zrevidovaný návrh obsahuje zmínku o makedonštině, aniž by však Bulharsku ukládal její uznání za samostatný jazyk. „Pokud se rozhodnete návrh schválit, bude v nejbližších dnech uspořádána mezivládní politická konference,“ uvedla von der Leyenová. Schůzka by se mohla uskutečnit příští týden v Praze. Česko od začátku července Unii předsedá.
Výměnou za tyto ústupky je Sofie ochotna stáhnout své veto vstupu Skopje do EU. To už na konci června odhlasoval bulharský parlament. Vstřícný postoj vůči tomuto kompromisu vyvolal v zemi rovněž nepokoje a přispěl k pádu vlády premiéra Kirila Petkova. Opoziční i někteří koaliční poslanci jej vinili, že stažením veta „zrazuje národní zájmy“.
Tisíce lidí protestovaly
Proti přijetí návrhu ve čtvrtek před parlamentem ve Skopje protestovaly tisíce lidí. Policie musela budovu zcela uzavřít, aby zabránila demonstrantům vtrhnout dovnitř a zabránit hlasování. Demonstranti křičeli, pískali a házeli po policistech ledové kostky a vejce.
Severomakedonští poslanci nepřijali šéfku EK Ursulu von der Leyenovou s nadšením.
Při protestech vedených nacionalistickou VMRO-DPMNE, které probíhají každý večer už více než týden, bylo zraněno několik desítek mužů zákona.
Vláda ve Skopji už má jeden podobný „kompromis“ za sebou. Její členství v mezinárodních organizacích léta blokovali Řekové kvůli spornému jménu země – podle Athén je Makedonie názvem výhradně historického území v severním Řecku. Skopje nakonec v roce 2018 ustoupila a z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie se stala Severní Makedonie. Díky tomu se před dvěma lety mohla stát členem NATO. Zároveň s tím padlo i řecké veto vstupu do EU. To ale před dvěma lety zablokovali právě Bulhaři.
Severní Makedonie je kandidátem na členství v EU již 17 let. Výsledky jejího sporu s Bulharskem zajímají také sousední Albánii. Unie totiž spojila přístupové procesy obou zemí do jednoho. Veto pro Skopji je proto fakticky i vetem pro Tiranu.
