Neděle 5. února 2023, svátek má Dobromila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

ŠÍR: Válečné zločiny Ruska v Sýrii, delikátní vazby s IS a zakázané zbraně

Evropa

  11:00
Zatímco mezinárodní společenství vyjednává o evakuaci na hranu vyhladovění dovedených obyvatel obležené syrské Madaje, pokračují ruské ozbrojené síly v letecké kampani v oblastech na severu a severozápadě země. Nejviditelnějším výsledkem ruské intervence zůstává především vyhrocení humanitární krize v zemi, píše v komentáři pro Lidovky.cz politolog Jan Šír.

Truchlící lidé se shromažďují kolem těla muže, jenž podle místních obyvatel zahynul při leteckých úderech ruských letounů (provincie Idlíb). foto: Reuters

O AUTOROVI:

Jan Šír působí na Katedře ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd University Karlovy v Praze. Zabývá se bezpečnostním, politickým a energetickým vývojem nástupnických států bývalého Sovětského svazu.

Osm dětí a učitel bylo zabito ruským letectvem a desítky dalších zraněny minulý týden při zásahu školy západně od Aleppa. Nejméně 43 mrtvých z řad civilního obyvatelstva si podle dostupných zpráv víkend před tím vyžádaly tři nálety podniknuté ruským letectvem na cíle v provincii Idlíb.

Informace o rostoucích ztrátách mezi civilním obyvatelstvem jsou konsistentní s množícími se zprávami mezinárodních lidskoprávních organizací mapujících chod a prozatímní výsledky poslední ruské vojenské kampaně.

‚Lepší cvičení si těžko představit‘

Krátce před Vánocemi vydala podrobný report o ruských aktivitách v Sýrii organizace Human Rights Watch. Zaměřila se v něm na problém „excesivního používání kazetové munice“.

Kazetové pumy představují zvláštní typ zbraní, u kterých dochází k plošnému rozptylu velkého množství malých (zpravidla neřízených) bomb či submunice.

Každý den desítky mrtvých. Už jsem nemohla dál, říká uprchlice z Aleppa

Ruská federace – stejně jako Asadova Sýrie, ruský spojenec v probíhající válce a významný odběratel těchto zbraňových systémů – sice není stranou úmluvy z roku 2008 o zákazu kazetové munice. Je však stranou ženevských konvencí z roku 1949 a dodatkových protokolů z roku 1977. Použití nerozlišujících zbraní v hustě obydlených oblastech je tudíž v rozporu s normami mezinárodního humanitárního práva, jimiž je Ruská federace coby strana ozbrojeného konfliktu vázána.

K nezávislému a nestrannému vyšetření případů „porušení mezinárodního humanitárního práva“ (tj. válečných zločinů) a „pohnání viníků k trestní zodpovědnosti“ vyzvala ruské úřady rovněž Amnesty International.

Záběry zveřejněné ruským ministerstvem obrany zachycují výsledky úderů ruského...
Záběry zveřejněné ruským ministerstvem obrany zachycují výsledky úderů ruského...

Záběry zveřejněné ruským ministerstvem obrany zachycují výsledky úderů ruského letectva na pozice v Sýrii. Moskva tvrdí, že dokumentují útoky na cíle Islámského státu.

‚Striktně v souladu s mezinárodním právem‘

Zpráva Amnesty International, uveřejněná 23. prosince, přibližuje chod ruské letecké kampaně v Sýrii v období prvních dvou měsíců od oficiálního vstupu Moskvy do války.

Na třiceti stránkách textu dokumentuje vážná selhání příslušníků ruských ozbrojených sil ve vztahu k platným zásadám a normám práva ozbrojených konfliktů. Spadají sem, mezi jinými, útoky proti civilnímu obyvatelstvu, nerozlišující útoky či excesivní použití síly.

Zpráva podrobně analyzuje šest vybraných útoků z měsíce září a října, jež si podle shromážděných svědectví vyžádaly smrt přinejmenším dvou stovek civilistů, jakož i masivní škody na civilní infrastruktuře.

‚Kdyby mrtví mohli mluvit.‘ Strastiplné příběhy lidí utýraných Asadovým režimem

V samostatných kapitolách pojednává dále o případech útoků proti obytným čtvrtím, útoků proti zdravotnickým zařízením a užití zakázaných způsobů a prostředků vedení boje.

Humanitární krize jako součást hybridní války

Analýza dosavadních útoků ukazuje, že ruská intervence v Sýrii má jen velmi málo společného s avizovaným bojem proti terorismu.

Útoky nejsou primárně vedeny proti pozicím, základnám či výcvikovým táborům militantů z tzv. Islámského státu, s nímž Kreml pojí některé delikátní vazby (zprostředkování a krytí obchodů s ropou).

Naopak, míří převážně na území ovládaná skupinami stojícími v opozici proti Asadově režimu, často nedžihádistického zaměření. Část útoků dokonce systematicky cílí na území obývaná menšinami. Týká se to zejména etnických Turkmenů na severozápadě země.

Vojáci bojující v Sýrii - ilustrační foto
Příslušníci turkmenských milicí na severu Sýrie.

Nejviditelnějším výsledkem ruské intervence zůstává především vyhrocení humanitární krize v zemi.

Bombardování obytných čtvrtí, plošné ničení infrastruktury, permanentní strach, ztráta vyhlídek na pokojný a důstojný život. To dává do pohybu a přiživuje mohutné migrační toky, směřující dnes především do Turecka a dále do Evropy.

RUSKÁ INTERVENCE V SÝRII:

Pro cílové země představuje stávající uprchlická vlna mimořádnou výzvu – v podobě sociálně ekonomických problémů a zvýšené nestability i řady bezpečnostních rizik.

Vzniká tak podhoubí pro rozmach nejrůznějších antisystémových, antievropských, populistických, zpravidla krajně pravicových stran a hnutí, financovaných a inspirovaných Kremlem, jež nabývají na síle napříč celým kontinentem, od Francie po Řecko, Českou republiku nevyjímaje.

Cíle Putinovy hybridní války ve vztahu k Evropě zůstávají přitom stejné: znejistit veřejnost, nahlodat víru v demokratické instituce, ochromit akceschopnost národních vlád, diskreditovat ideje evropské integrace, rozložit jednotu zemí EU a NATO, a v konečném důsledku oslabit schopnost euroatlantického společenství čelit obnovené hrozbě ruského agresivního militarismu a expanzionismu a snahám o revizi mezinárodního uspořádání.

Součástí toho je i rozdmýchávání nesnášenlivosti a protiuprchlických nálad – v současnosti hlavní náplň činnosti kremelské dezinformační mašinerie.

Autor je spolupracovníkem serveru Lidovky.cz.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!