Strany usilující o nezávislost Skotska získali většinu v místním parlamentu |
Proč chtějí Skotové další referendum o nezávislosti?
Ve Skotsku je v současnosti u moci Skotská národní strana (SNP), jejímž dlouhodobým cílem je odtržení Skotska od Spojeného království. V nedávných volbách do místního parlamentu se sice SNP nepodařilo dosáhnout předpokládané většiny – například britský deník The Times jí před týdnem připisoval náskok až sedmi křesel –, nadále však zůstává nejsilnější stranou v zemi. Pro referendum navíc nejsou jen nacionalisté první ministryně Nicoly Sturgeonové, ale také Skotští zelení, kteří ve volbách získali osm křesel. Když se přičtou k čtyřiašedesáti, jež si zajistila SNP, vzniká komfortní většina sedmi hlasů.
Jak velkou šanci na úspěch potenciální referendum má?
Průzkumy veřejného mínění jsou v otázce skotské samostatnosti dlouhodobě rozdělené půl na půl. Bylo tomu tak i před prvním referendem o nezávislosti (takzvaným „indyref“) v roce 2014. To však nakonec skončilo procentuálním poměrem 55 ku 45 ve prospěch setrvání ve Spojeném království. Ani nedávný volební úspěch SNP nebyl natolik přesvědčivý, aby se zdálo, že se situace výrazně změnila.
Část analytiků se domnívala, že misky vah by mohl vychýlit brexit, jejž v roce 2016 podporovalo pouze 38 procent Skotů. Jenže průzkumy tomu neodpovídají – stále jsou rozdělené zhruba 50 na 50 a v květnu 2021 se naopak častěji přikláněly na stranu zachování britské unie. Důvodem může být i zvládání pandemie koronaviru a očkovací kampaně, ze které oproti „Evropě“ Britové vyšli jako jednoznačný vítěz. S více než polovinou proočkované populace mohou doufat v rychlejší ekonomický návrat k normálu i ve větší ochranu před virem do budoucna.
Může britský premiér Boris Johnson referendu zabránit?
Na rozdíl od skotského rozpočtu či covidové strategie nezávislost Skotska není v moci jeho místního parlamentu (tzv. Holyroodu). Podle Zákona o Skotsku z roku 1998, jenž na základě tzv. devoluce přenesl na edinburskou vládu část exekutivních pravomocí, zůstávají všechny otázky týkající se jednoty Spojeného království v kompetenci britského parlamentu v Londýně. Ten může skotské vládě udělit souhlas s pořádáním referenda – tak jako to udělal v roce 2014 –, teoreticky ale také nemusí.
Konzervativní vláda premiéra Borise Johnsona opakovaně signalizovala, že je jednoznačně proti uskutečnění nového referenda. Jedním z jejích hlavních argumentů je fakt, že to první, vypsané v roce 2014, mělo být „jediným za tuto generaci“. Pokud by se Johnson pro právní zásah skutečně rozhodl, následoval by konstituční spor mezi Londýnem a Edinburghem, pro který v britských dějinách neexistuje precedens.
Skotská premiérka Sturgeonová opakovaně zdůraznila, že ilegální referendum její strana pořádat nehodlá. Zároveň ale pro britskou televizi BBC prohlásila, že právní intervence Londýna by byla „absurdní a naprosto skandální“. Kancléř Lancasterského vévodství a jeden z nejbližších spolupracovníků premiéra Johnsona Michael Gove tuto možnost odmítl pro novináře komentovat. Britští analytici se však shodují na tom, že podobně „extrémní“ vývoj je spíše nepravděpodobný.
MACHÁČEK: Skotsko už tolik nespěchá ze Spojeného království |
Může samostatné Skotsko ekonomicky obstát?
Podle britského deníku The Guardian by Skoty mohl odchod ze Spojeného království přijít na 11 miliard liber (327 miliard korun) ročně. Důvodem je fakt, že většina skotského exportu (61 procent) směřuje do ostatních částí Velké Británie a Severního Irska. Rovněž do Skotska putuje 67 procent zboží z jiných částí Spojeného království. Jeho celkový „domácí“ obchod je tedy zhruba čtyřikrát větší než ten s Evropskou unií.
Největší roli by v tomto smyslu hrála otázka, zda by se nezávislé Skotsko stalo členem EU a získalo tak opětovný přístup na unijní trh – například export ryb a mořských plodů totiž brexitem značně utrpěl. Pandemie koronaviru také zapříčinila klesání cen ropy, jejíž těžba a zpracovávání tvoří zhruba pět procent skotské ekonomiky.
Stalo by se Skotsko členem Evropské unie?
Přinejmenším zpočátku nejspíš ne. Jakkoli na adresu samostatného Skotska v minulosti zaznívaly z Bruselu povzbudivé hlasy, jeho členství v Unii brání řada překážek. Jednou z těch hlavních je fakt, že argument pro jeho samostatnost je veskrze etnonacionální, což je v jiných částech Evropy považováno za nelegitimní – z těch nejznámějších je možno jmenovat katalánskou menšinu ve Španělsku, tureckou na Kypru či maďarskou na Slovensku. Například Španělsko v minulosti signalizovalo, že by mohlo vstup Skotska do EU vetovat.
Samotný odchod Skotska ze Spojeného království by také nebyl hotový „raz dva“. Podle britského deníku The Times, který se odvolává na studii prestižního Institutu pro vládu (IfG), by mohlo odlučování obou celků trvat až deset let. Na jeho konci by potom byla takřka jistě tvrdá hranice mezi Skotskem a Anglií, což se nestalo od vzniku Spojeného království v roce 1707.
