Lidovky.cz: Jaké zaujímá Kazachstán místo v regionu Střední Asie?
Velmi významné, je to největší stát v oblasti, který má vliv i na další republiky, například Kyrgyzstán. Je členem všech politických uskupení, které v regionu existují, ať již pod ruským vlivem nebo iniciované Kazachstánem.
Lidovky.cz: Přes pestrou etnickou skladbu se země dlouho jevila jako relativně stabilní. Byla to iluze?
Stabilita byla skutečná. Například v devadesátých letech, když se rozpadl Sovětský svaz, se hodně řešilo, jestli přítomnost silné ruské komunity na území Kazachstánu nemůže vést k destabilizaci. Tato očekávání se nenaplnila.
Slavomír Horák
Podobně tomu bylo i pokud jde o soužití různých náboženství. Zakladatel nezávislého Kazachstánu, prezident Nursultan Nazarbajev, vynaložil v tomto ohledu velké úsilí v duchu sovětského „přátelství národů“. Profiloval se jako obhájce náboženské a národnostní tolerance, na důkaz toho organizoval pravidelně setkání všech kazašských národů a náboženství.
Lidovky.cz: Existuje jednotící myšlenka, která drží zemi pohromadě?
Opět v duchu sovětských tradic prosazoval prezident Nazarbajev ideu kazachstánské identity, která se dnes učí ve všech školách. Podle ní jsou si všechny národnosti i náboženství rovny. Tato ideologie má bezpochyby vliv na jednotu země, byť v praxi jsou na mnohých místech preferováni Kazaši, zejména ve státní správě. A donedávna to byla i společenská smlouva, podle které stát zajišťoval relativně solidní prosperitu a životní úroveň, zvláště v porovnání s okolními zeměmi.
Lidovky.cz: Jakou roli hraje v zemi radikální islám?
Podobně jako jinde ve Střední Asii, existovaly i v Kazachstánu islamistické skupiny působící v oblasti skutečně nebo i virtuálně. Mezi ně patří i například afghánské hnutí Tálibán, stejně jako třeba Hizb ut-Tahrír, Tablígh a jiné.
Všechny jsou státem zakázány. Nutno dodat, že islám má v kazašské společnosti relativně malý, byť rostoucí, význam. V nynějších událostech náboženství také nehraje žádnou roli.
Lidovky.cz: Objevily se protesty kvůli zvýšení ceny za zkapalněný ropný plyn znenadání nebo se k nepokojům už schylovalo déle?
V posledních letech inflace zvýšila ceny všeho v zemi a přibližně od poloviny minulého desetiletí kazachstánská ekonomika spíše stagnuje, což se ve společnosti přičítá i korupci režimu prezidenta Nazarbajeva. Je pravda, že prakticky dvojnásobné zdražení plynu, byť ohlášené dopředu, vyvolalo značnou reakci. Nezapomeňme, že na toto palivo jezdí podstatná část obyvatel mimo velká města, kde je životní úroveň mnohem nižší než v hlavním městech.
Přesto si nemyslím, že současné protesty, jakkoliv krvavé, budou znamenat pád režimu. Není pro to základna, vše vypadá spíše živelně a bez jakéhokoliv vedení. Navíc vedle jinak zcela oprávněných protestů proti zdražení jsou demonstrace doprovázeny násilím i ze strany části jejich účastníků a rabováním obchodů.
Proto se jich neúčastní většinově obyvatele Almaty a na ulicích jsou spíše vidět lidé mimo města a také pravděpodobně kriminální živly. A to i přesto, že první demonstrace byly skutečně vedeny protesty běžných obyvatel proti zdražování. Samozřejmě se objevují různé více nebo méně fantaksní teorie, co je v pozadí událostí, od snahy současného prezidenta zbavit se vlivu svého předchůdce Nazarbajeva, případně opačně, až po zájem USA nebo Ruska. Všichni aktéři mohou samozřejmě těchto událostí využít, nicméně primárně vidím příčiny především sociálně-ekonomické vycházející zevnitř společnosti.
Lidovky.cz: Jaké očekáváte řešení? Bude režim vůči původcům protestů postupovat tvrdě?
Podle toho, jak režim dosud fungoval, bych čekal rozuzlení ve stylu „cukru a biče“. Jestliže by se potvrdily teorie, že jde o střet současné a bývalé garnitury, nevylučoval bych jakýsi obchod mezi novými a bývalými elitami, které by nemusely přijít o ekonomickou sílu, ale výměnou by se musely vzdát politických ambic. Odstavení exprezidenta Nazarbajeva a některých jeho podporovatelů by tomu nasvědčovaly.
Lidovky.cz: Dá se říct, že Čína a Rusko soupeří o vliv v Kazachstánu nebo si už zemi „rozdělily“?
Nejenom Kazachstán, ale celá oblast Střední Asie bývá někdy přirovnávána k jakémusi čínsko-ruskému kondominiu. Obě mocnosti mají zájem na stabilitě a v zásadě také platí, že si tam nechtějí překážet. Čínu tam zajímají nerostné suroviny, hlavně ropa, zemní plyn, případně uran, což zase Rusko tolik nepotřebuje.
Naopak z pohledu Moskvy je klíčová bezpečnostní situace a aby v této zemi, která patří k jeho tradičním sférám vlivu, nenastal chaos nebo nějaká situace podobné té současné. Proto také ruské vedení tak rychle souhlasilo s vyslání tzv. mírotvorných sil, v čemž má zatím podporu značné části obyvatel. Z pohledu Číny je zase výhodné, že v případě nějaké krize, jakou vidíme nyní, tam dorazí ruské jednotky.
Lidovky.cz: Před lety se konaly v Kazachstánu demonstrace proti čínským investicím. Není to pro Peking problém?
Je pravdou, že Čína v zemi hodně investovala, ale takový ten největší boom byl patrný před deseti lety. Od té doby čínské investice v regionu spíše stagnují, přičemž očekávanou prosperitu pro obyvatele Střední Asie to nepřináší. Staví se sice silně reklamované, nicméně objemově nikterak výrazné infrastrukturní projekty.
Lidovky.cz: Jak významná je skutečnost, že v Kazachstánu žijí Ujguři, které pekingská vláda v čínské provincii Sin-ťiang utlačuje, protože je považuje za potenciální teroristy?
Přestože v současných událostech to nehraje roli, tak zvláště v posledních letech se čínská vláda nenápadně snažila tlačit na kazachstánskou vládu, aby potlačila do té doby poměrně aktivně fungující ujgurské organizace v zemi. Několik jich už bylo zakázáno, což koresponduje i se zvýšeným útlakem, kterému mu jsou vystaveni Ujgurové na území čínské provincie Sin-ťiang.
