Slota v rozhovoru pro ČTK označil chování Maďarů na jižním Slovensku, které bylo odstoupeno po roce 1938, za horší, než bylo chování nacistů v Protektorátu Čechy a Morava. „S prominutím, Němci doslova a do písmene možná páchali menší zvrhlosti než maďarští fašisté na jihu Slovenska,“ uvedl předák slovenských nacionalistů.
Jeho slova jsou přitom v příkrém rozporu s historickými fakty. Slováci sice byli na odstoupených územích - podobně jako Češi v Sudetech - podrobeni tvrdé asimilaci, ale během maďarské „okupace“ nedošlo mezi slovenským obyvatelstvem k větším ztrátám na životech. Slota dále zopakoval svoji chválu odsunu sudetských Němců z českého pohraničí. Podobně se vyjádřil už před více než rokem v rozhovoru pro LN.
„Já samozřejmě souhlasím s drtivou většinou českého národa, že to, co udělali po válce, udělali správně,“ uvedl Slota pro ČTK. Vyzval také českou politickou reprezentaci, aby Slovensko podpořila. „Musíme držet spolu. Nějací Maďaři tu ve střední Evropě přece nemohou poskakovat a vytvářet takové napětí, které může přerůst v něco velice nedobrého, to nikdo ve střední Evropě nechce,“ uvedl.
Usnesení slovenského parlamentu, který minulý týden označil tzv. Benešovy dekrety za nedotknutelné, vyvolalo v Budapešti nelibost. Slovenský premiér Robert Fico totiž nedávno podepsal se svým maďarským protějškem Ferencem Gyurcsánym rozsáhlý plán spolupráce a partnerství obou zemí. Ten vedle mostů a dálnic mimo jiné počítal i se společnou učebnicí dějin. V ní se měli historici obou zemí vypořádat s problematickými otázkami maďarsko-slovenských vztahů, včetně Benešových dekretů. Slovenská opoziční Strana maďarské koalice (SMK) pak před několika týdny navrhla vzájemnou omluvu obou parlamentů za historické křivdy a získala pro návrh podporu budapešťských politiků.
„Facka místo usmíření“
„Na našich setkáních jsem slovenskému prezidentovi Ivanu Gašparovičovi nabídl usmíření, a místo toho přišla facka,“ konstatoval i maďarský prezident László Sólyom na uplynulé schůzce zemí visegrádské čtyřky. Kvůli parlamentní rezoluci telefonoval Ficovi i maďarský premiér Gyurcsány, který označil slovenský krok za neslučitelný se členstvím v Evropské unii. U předsedy Evropského parlamentu protestovala proti rezoluci skupina maďarských poslanců. Budapešť zrušila i společné zasedání parlamentních delegací obou zemí.
Fico, Gašparovič a Slota však označují deklaraci za reakci na „provokace“ SMK, mimo jiné na požadavek na symbolické odškodnění Maďarů postižených Benešovými dekrety. Ti sice nebyli ve své většině ze Slovenska odsunuti, ale přišli o majetek a v prvních třech letech o občanská práva.
Deklaraci o nedotknutelnosti Benešových dekretů podpořili poslanci všech „slovenských“ parlamentních stran - tedy všech stran - kromě SMK. Lídr opoziční SDKÚ, bývalý ministr zahraničí, Eduard Kukan pouze prosadil do usnesení bod, který odsuzuje uplatňování kolektivní viny, což je základ problematické části Benešových dekretů.
