Matka Elzbieta a její dcera Viera stojí v zahradě svého domu v obci Ostrovany na východním Slovensku, odkud pozorují romské děti hrající si ve zbytcích sněhu. Odděluje je přitom nová betonová zeď vysoká 2,2 metru a dlouhá 150 metrů. Za zdí se nachází řada dřevěných a plechových chatrčí, v nichž žijí místní Romové.
Kontroverzní zeď, která má oddělovat romská obydlí od neromských, se nachází v obci od loňska. Stavbu prověřovala už i skupina poslanců z Výboru Národní rady SR pro lidská práva, národnosti a postavení žen.
Romové v Ostrovanech tvoří většinu obyvatelstva
"Nestarám se o ně. Na to, že si postavili domy na pozemcích, které jim nepatří, je tolerujeme až moc," říká reportérovi BBC Viera. Stěžuje si především na kradené ovoce, zeleninu či kovové tyče z plotů, z čehož ona a další obyvatelé obce viní právě Romy. Podle ní se toto dělo celé roky, dokud radnice nevyslyšela jejich stížnosti. Za 13.000 eur, které obec vzala ze svého rozpočtu, pak byla postavena zeď.
BBC ve své reportáži rovněž upozorňuje na paralelu s podobnou zdí, která oddělovala romské a neromské obyvatelstvo v Ústí nad Labem v České republice. Pozoruhodnou podle BBC je skutečnost, že Romové v Ostrovanech tvoří dvě třetiny obyvatelstva, tedy většinu.
Starosta Ostrovan Cyril Revák si nemyslí, že by docházelo k segregaci nebo omezování Romů. "Tato zeď je v žádném případě neodděluje, ani jim nebrání v přístupu ke službám či hlavním silnicím," uvedl. "Jedinou kritiku na adresu zdi jsem ochoten akceptovat, a to, že obecní peníze šly na ochranu soukromého vlastnictví. Ale z obecních peněz pomáháme i Romům. Jeden den pomůžeme jedním, příští zas dalším," dodává. Někteří Romové ale krok samosprávy kritizují. Tvrdí, že namísto stavění zdí by měla obec budovat sociální byty.
