Slovenská informační služba (SIS) měla údajně v období vrcholu vlády Mečiara tzv. komando 52, které bylo pověřené speciálními úkoly. Vzniklo v roce 1996 a platilo například prostitutky, které měly za úkol svádět Mečiarovy kritiky a pak je nahranými záznamy vydírat.
Ženy ve službách SIS si mohly vydělat v přepočtu i kolem 80 tisíc korun, pokud se jim povedlo ulovit významného oponenta vládnoucí garnitury. Paušálně pak dostávaly 10 tisíc. Podle autora knihy Tótha prostitutky svedly i několik významných slovenských politiků.
ČTĚTE TAKÉ: |
Pokud se sexuálním pracovnicím podařilo svůj cíl zlákat, dovedly ho do bytu, ve kterém bylo připravené nahrávací zařízení. Poté byl akt natočen a agenty uschován. Většinou jen existence samotného záznamu stačila, aby umlčela nepohodlné a hlasité kritiky tamního režimu.
Některé prostitutky měly chodit i do parlamentu v převleku za novinářky. Jedné z nich se prý dokonce podařit svést i mluvčího významné politické strany. Pikantní je pak samotné hlášení sexuální agentky. Kniha popisuje, že si stěžovala na slabý výkon svého milence. Záznam byl však podle agentů SIS v dobré kvalitě.
Tajná služba využívala i tradičnější metody. Když se například dozvěděla, že má nějaký opoziční politik milenku, neváhala mu napíchnout telefon. Skryté karmy byly dokonce nainstalované i do některých nevěstinců s prominentní klientelou.
