„Udělali jste ze mě Žida 21. století. Tak, jako za nacistického Německa byli vším vinni Židé, protože Hitler na ně ukázal prstem, tak mnoho lidí chtělo někoho udělat za všechno vinným. Mnohým z vás se to podařilo. Nedělám si z toho nic, nedělám věci proto, aby mi rostla popularita,“ řekl v pondělí Matovič novinářům.
Tvrdil, že za dva roky, co je ve vládě, čelil „palbě“ zaujatých novinářů, kteří prý neinformovali o jeho dobrých krocích a případné váhavější postoje podle něj naopak označovali za katastrofu. Prohlášení odsoudil ředitel nevládního Institutu lidských práv Peter Weisenbacher i řada lidí na sociálních sítích.
Weisenbacher například připomněl podíl válečné Slovenské republiky na holokaustu. Tehdejší slovenský stát, který byl spjat s nacistickým Německem, deportoval přes 70 tisíc Židů.
„Představitel vlády země, která se podílela na holokaustu, by měl v této souvislosti mimořádně vážit slova. Igor Matovič ovšem dělá přesný opak a svými nevkusnými výroky relativizuje holokaust, znevažuje památku obětí nacismu a nahrává antisemitům,“ uvedl Weisenbacher.
Šéf nejsilnějšího slovenského vládního subjektu Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Matovič dovedl v roce 2020 své hnutí k přesvědčivému vítězství k parlamentních volbách. OLaNO v nich získalo 25 procent hlasů. V kampani se vymezovalo zejména vůči politice sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, kteří po volbách skončili v opozici.
Popularita hnutí pak začala klesat a nyní se preference hnutí pohybují kolem deseti procent. Sám Matovič loni rezignoval na funkci premiéra, když jeho odchod z čela kabinetu za vládní krize požadovaly dvě ze čtyř koaličních stran. Liberální strana Svoboda a solidarita (SaS) tehdy například tvrdila, že Matovič není manažersky ani osobnostně schopný řídit zemi.
V nové vládě svého stranického kolegy Eduarda Hegera pak Matovič obsadil křeslo ministra financí. Ani na to podle kritiků mezi politiky, novináři i občany nemá vlohy. Matoviče už dlouho na Slovensku označují za „šaška“ či „klauna“, který rád vystupuje s velkolepými návrhy, ale často je nemá dojednané s kolegy.
V době epidemie nemoci covid-19 Matovič například za atomovou zbraň proti koronaviru označil celostátní testování obyvatel, jehož výsledky jsou diskutabilní. Bez dohody v koalici pak nechal dopravit do země ruskou vakcínu proti covidu-19 Sputnik V, ačkoliv tato očkovací látka dodnes není registrovaná v EU.
Letos v květnu zase Matovič bez dohody s kolegy prosadil balíček opatření na finanční podporu rodin s nezaopatřenými dětmi. Národní radou ho protlačil jen díky hlasům krajní pravice, a to ještě ve zkráceném legislativním procesu. Balíček proto zčásti vetovala prezidentka Zuzana Čaputová a pohrozila, že pokud sněmovna veto prolomí, pošle zákon na Ústavní soud.
Spolu s návrhem na zvýšení některých daní nebo na zdanění ruské ropy, čímž podmínil nárůst platů učitelů, Matovič vyvolal nové spory se SaS. Ta pak oznámila, že se v zájmu „uklidnění emocí“ nebude účastnit schůzek koaliční rady.
Se samotnými novináři pak někdejší vydavatel reionálního tisku bojuje dlouhodobě. Nedávno například prohlásil, že ho média nemají v oblibě, protože není „LGBTI orientovaný“, a rozhodl se zákonem nařídit, koho a v jakém poměru si mohou zvát do televizních debat. Nápad nepodporují ani jeho kolegové ve vládě.
