Slovensko nechce výjimku jako Česko. Maďaři uvažují o vetu

Kvůli obavě z prolomení poválečných dekretů československého prezidenta Edvarda Beneše a z uplatnění majetkových nároků vyvlastněných sudetských Němců český prezident Václav Klaus svůj souhlas s ratifikací lisabonské smlouvy o reformě EU podmínil dojednáním výjimky z unijní listiny základních práv. Na základě dekretů tehdy byli zbaveni majetku také mnozí českoslovenští Maďaři.

Maďarsko chce takové řešení, které by uklidnilo české obavy, avšak bez toho, že by se měnila rovnováha dosažená v lisabonské smlouvě, prohlásil šéf maďarského kabinetu Gordon Bajnai.

"Jakékoli řešení by nemělo mít negativní dopady na občany zemí vně České republiky," podotkl s tím, že má k dispozici velmi silný mandát od vlády v této věci. Později upřesnil, že by to mohlo zahrnovat i to, že by Budapešť mohla použít veto. Zdůraznil však, že o všem se teprve bude jednat.

Slovenská vláda se prolomení dekretů neobává
"My nechceme žádné výjimky," řekl v Bruselu Fico. Dodal, že podle právních expertů není třeba se jakkoli obávat prolomení dekretů, které vedly k vyvlastění majetků příslušníků některých národnostním menšin v Československu. "Když to tak je, že se toho nemusíme obávat, tak to jasně v těch závěrech řekněme," dodal slovenský premiér.

Poznamenal také, že nechápe, proč by měla chtít Bratislava podobnou výjimku z listiny základních práv, jakou chce získat Praha. Jde prý nicméně o suverénní české rozhodnutí, které Slovensko nebude blokovat.

Bajnai: Nemíchejme minulost s budoucností Evropy
Bajnai zdůraznil, že lisabonská smlouva se týká budoucnosti Evropy. Benešovy dekrety naopak označil za negativní součást evropské historie, která vyvolala utrpení milionů lidí. "Neměli bychom míchat dohromady minulost a budoucnost," řekl Bajnai. Budapešť proto podle něj nechce, aby smlouva reformující EU platila za každou cenu.

"K tomu, abychom brzy měli lisabonskou smlouvu ratifikovanou, je třeba vážně zvážit požadavek, s nímž přišel český prezident Václav Klaus," řekl dnes šéf Evropského parlamentu Jerzy Buzek.

"Ne moc tomu rozumíme, ale to je vnitřní věc České republiky," řekl slovenský premiér o požadavku Prahy. "Výjimka v podobě nezávaznosti charty nemá nic společného s Benešovými dekrety," řekl Fico, který také připomněl, že Klaus listinu základních práv kritizoval již dříve, i když z jiných důvodů.

"Považujeme návrh výjimky v tomto stádiu za velmi nebezpečný pro jednotu a ratifikační proces, takže máme vážné obavy," řekl maďarský ministerský předseda. Kritizoval také, že někdo přichází s takovýmito požadavky až během ratifikace. Nelíbí se mu také, že je listina základních práv dávána do souvislosti v Benešovými dekrety.