Zatím není jasné, zda tento krok povede k vypsání nových parlamentních voleb, o které dlouhodobě usilují některé opoziční strany a pro které se po pádu vlády vyslovil i šéf sněmovny Boris Kollár. Hegerův kabinet na rozdíl od části opozice zastává silně proevropské postoje a pomáhá válkou zasažené Ukrajině.
Hlasování o nedůvěře Hegerově kabinetu předcházela během celého včerejšího dne horečnatá a taktická bitva. Šéf kabinetu se na poslední chvíli snažil zvrátit svůj pád. Vedl jednání s politickými stranami i jednotlivými zákonodárci, kteří už dříve oznámili odchod z koaličního tábora, aby mohli hlasovat proti vládě.
Slováci ztrácejí přehled, kdo vládne. Možností jsou i nové volby, míní Čaputová |
Také ministr financí Igor Matovič – který je v podstatě hlavní postavou několik měsíců trvající vládní krize – se snažil přijít s řešením. Ve čtvrtek před polednem nabídl svou demisi a odchod z kabinetu, pokud by bývalý koaliční partner, liberální strana Sloboda a solidarita (SaS), podpořil státní rozpočet a zároveň stáhl svou žádost o vyslovení nedůvěry vládě.
„Slovensko nevyhnutelně potřebuje klid, sesazení vlády v této době způsobí totální chaos, neschválený rozpočet škody státu,“ prohlásil Matovič, který je zároveň předsedou nejsilnějšího vládního uskupení, protikorupčního hnutí Obyčajní Ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Premiér Heger, jenž kvůli hlasování ani neodjel na unijní summit do Bruselu, se vzápětí po Matovičově oznámení sešel s přesedou SaS Richardem Sulíkem. Předtím uvedl, že „pokud liberálům záleží na Slovensku, musejí Matovičovu nabídku přijmout“.
Bez prezidentky to nepůjde
Odchod ministra financí přitom SaS požadovala již v létě a podmiňovala tím své setrvání ve vládě. Když to ale OĽaNO odmítlo, podali liberální ministři v září demisi.
Těsně před hlasováním ovšem liberálové Matovičovu nabídku odmítli. „Je zjevné, že podmínky byly stanoveny znovu tak, aby byly pro nás nepřijatelné,“ stálo v prohlášení zveřejněném poslaneckým klubem SaS. „Tato vláda si nazaslouží naši důvěru,“ bylo uvedeno v textu podepsaném šéfem strany Sulíkem.
Ať už vládní krize na Slovensku dopadne jakkoliv, koalice promarnila svou příležitost |
Už předtím byla na stole varianta, že by premiér Heger podal demisi, protože za takovéto situace by – i s vyslovenou nedůvěrou – měl coby kabinet v demisi k dispozici všechny dosavadní pravomoci. Pokud by naopak čekal, až mu nedůvěru vysloví poslanci, byla by jeho vláda v pravomocích omezena a musela by řadu kroků konzultovat s prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Hlava státu by ovšem mohla výrazněji vstoupit do dění i v případě, že by vláda pokračovala dál jako kabinet v demisi. Pak by totiž mohla kdykoli pověřit sestavením vlády někoho jiného, stejně tak by mohla chtít výrazněji ovlivnit její personální složení. Sama Čaputová k tomu nedávno uvedla, že „snem každého racionálně uvažujícího prezidenta není sestavovat úřednickou vládu“.
I nová vláda by ovšem musela nejpozději do 30 dní předstoupit před Národní radu a požádat poslance o vyslovení důvěry.
Vedle demise vlády se spekulovalo ještě i o dalších variantách. Například pokud by se poslanci dokázali shodnout na přijetí ústavního zákona o zkrácení funkčního období parlamentu. Výsledkem by pak byly předčasné volby, které by se konaly na jaře 2023, tedy rok před řádným termínem.
Krize se táhne od léta
Hegerova vláda ztratila parlamentní většinu koncem léta, kdy ji opustil jeden ze čtyř koaličních partnerů, liberální strana Sloboda a solidarita (SaS), vedená tehdejším ministrem hospodářství Richardem Sulíkem. Důvodem byly jeho dlouhodobé spory s ministrem financí Matovičem.
Sulíkovi lidé tvrdili, že Matovič blokuje důležité projekty jejich ministrů, SaS zase odmítala podpořit Matovičem prosazované navýšení finanční podpory rodinám ohroženým vysokými životními náklady. Ministr financí návrh nakonec přesto prosadil s pomocí opozice. Tím dal SaS záminku k ukončení koaliční spolupráce.
