„Slovensko už potřebuje klid,“ zní heslo Pellegriniho kampaně. Kandidaturu symbolicky ohlásil v rodné Banské Bystrici v tamní státní opeře. Prezident podle něj nesmí být jen „prezidentem elit“, „nesmí být prezidentem médií“ a „musí být vždy prezidentem Slovenska a ne prezidentem zahraničí“. Na prvním místě pro něj musí být „lidé, národ i stát“.
Míní, že prezident nemá být koaliční ani opoziční a že nemá přispívat k dalším konfliktům. V projevu volal po soudržnosti. Ví prý, po čem lidé touží a co je trápí, a je připravený udělat vše, co je v jeho silách. „Slováci jsou hrdý a pracovitý národ,“ řekl také.
Osmačtyřicetiletý Pellegrini je vedle prezidentky Zuzany Čaputové dlouhodobě nejpopulárnějším slovenským politikem a podle průzkumů k prezidentským volbám byl donedávna i jejich favoritem. Ale to už pomalu přestává platit. Nejnověji ho v průzkumu z 16. ledna předběhl jeho největší soupeř, někdejší diplomat a exministr zahraničních věcí Ivan Korčok.
Toho by aktuálně v prvním kole volilo 33 procent Slováků, zatímco Pellegriniho 32,4 procenta. Pokud by se do druhého kola dostala tato dvojice, o tři procentní body by vyhrál Pellegrini. Ovšem ostrá fáze předvolební kampaně teprve začíná, bez větší nadsázky se dá říct, že se čekalo na Pellegriniho. Například Korčok v pátek vyslal do světa svůj volební klip, v němž se do svého rivala nepřímo navezl.
„Poslouchat pána má psík a ne prezident,“ říká Slovákům v prosluněném parku, zatímco nechá psa, aby mu přinesl klacek a podržel tašku. Právě „podržtaška“ je totiž Pellegriniho přezdívka mezi těmi, kteří lídra strany Hlas-SD vnímají jen jako loutku premiéra Roberta Fica. „Nebudu žádný podržtaška ani nebudeme někomu dělat jen výtah k moci, aby si se státem dělal, co chce,“ řekl loni i sám Pellegrini.
Přezdívka se proto často objevuje na demonstracích, které se už od prosince konají v čím dál větším počtu slovenských měst. Ve čtvrtek se seznam rozrostl na čtyřiadvacet míst, od Bratislavy až po Košice. Většinu protestů organizovaly opoziční strany Progresivní Slovensko (PS), Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a Svoboda a Solidarita (SaS), přibývá však i občanských pořadatelů.
Lidem vadí extrémně rychlé změny, se kterými vláda přichází už od svého vzniku. Čistky v policii, snaha zrušit Úřad speciální prokuratury a radikálně snížit tresty za korupci, homofobní kroky ministerstva kultury, papalášismus, proruské výroky, bojkot kritických médií... Důvody se neustále množí.
Korčokův volební klip se opírá do Pellegriniho:
„Žádná první dáma nebude,“ řekl Pellegrini
O Pellegriniho kandidatuře na prezidenta se spekulovalo už v době loňských parlamentních voleb. Tehdy ovšem lídr strany s třetím nejvyšším volebním ziskem řekl, že „je ještě potřeba pracovat“, ne uklidit se do paláce. Před Vánoci už naznačoval, že si to musí promyslet, protože jde o velké rozhodnutí. A když ohlašoval termín voleb, naznačil, že kandidovat bude. Oficiální oznámení po konzultacích s předsednictvem Hlasu ale přišlo až nyní.
Ekonom a politik Pellegrini se narodil 6. října 1975 v Banské Bystrici. Vystudoval obor finance, bankovnictví a investování na Univerzitě Matěje Bela ve svém rodném městě a Ekonomickou fakultu na Technické univerzitě v Košicích. Do úřadu premiéra nastoupil v březnu 2018, když vrcholila krize kolem vraždy novináře Jána Kuciaka, jež vyvolala v zemi mohutné demonstrace. Tehdejší prezident Andrej Kiska jej pověřil sestavením kabinetu poté, co přijal demisi Ficovy třetí vlády.
Zatímco Korčoka oficiálně podporuje PS a další strany v opozici o tom uvažují, Pellegrini má na své straně svůj Hlas a Ficův Směr. Kvůli „příliš liberální politice“ však přišel o podporu posledního koaličního partnera, nacionalistické Slovenské národní strany (SNS). Její předseda Andrej Danko se po údajných tahanicích o funkce navezl do Pellegriniho milostného života a chtěl znát jeho sexuální orientaci.
To Pellegrini původně odmítl komentovat. V pátečním proslovu však řekl, že ač by si i on přál založit rodinu a předat jí vše, co jej naučili rodiče, nedostalo se mu tohoto štěstí. „Možná i proto jsem mohl tvrdě pracovat pro lidi,“ řekl s tím, že pokud se stane prezidentem, nebude ho doprovázet první dáma „ani žádná jiná osoba“. Břemeno funkce prý ponese sám.
Danko se mezitím rozhodl, že bude také kandidovat. I před týdnem byly Dankovy šance malé, nyní jsou však naprosto mizivé. Kresby a slovní hříčky se semaforem nebyly na čtvrtečních protestech náhodou. Nehoda „Kapitána“ Danka z noci na minulý pátek a především okolnosti, které se veřejnost stále teprve dozvídá, jsou další rozbuškou pro už tak naštvané Slováky.
Šéf SNS na křižovatce v Bratislavě 11. ledna před půlnocí narazil do semaforu, přičemž mu sice z auta odpadla poznávací značka, on však ani nezavolal policii a odjel domů. Díky značce a olejové stopě ho policisté snadno našli, ovšem test na alkohol mu provedli až o patnáct hodin později. Tedy příliš pozdě na to, aby zjistili, zda byl při nehodě opilý. Danko tvrdí, že nebyl. Jeho vyprávění se ovšem každou chvíli mění.
Nejdřív se mu nic nestalo a v pořádku odjel domů, později se „velmi zranil a musel se jet domů ošetřit“, pak si zase nárazem zlomil zub, který mu jeho stomatolog „nalepil zpátky“. Z nehody existuje několik kamerových záznamů, zraky veřejnosti a médií na ně však stále nečekají, navzdory slibům úřadů. Danko už přišel o řidičský průkaz, svůj karambol nicméně jako překážku pro prezidentskou kandidaturu nevnímá. V jednom z posledních průzkumů se jeho preference nedostaly ani přes dvě procenta.
Kauza však nevrhá stín jen na něj, ale i na jeho koaličního partnera Pellegriniho. „Jeho boj o post hlavy státu není překvapením. Je nejpopulárnějším politikem na Slovensku, dlouhodobě ho favorizují průzkumy renomovaných agentur. Šéf Hlasu by ale stále musel udělat poslední krok. Vyhrát volby. To ještě nikdy nedokázal,“ upozorňuje v komentáři pro list Sme šéfredaktor regionálních novin My Radoslav Blažek.
