„Nikdo nezpochybňuje právo vládní většiny měnit jednotlivé politiky státu. Vyhrát volby ovšem neznamená možnost dělat všechno. Vyhrát volby znamená převzít na sebe největší díl odpovědnosti,“ řekla Čaputová ve svém mimořádném projevu v parlamentu. Nynější kabinet už čtyřnásobného premiéra Fica nastoupil do úřadu loni v říjnu.
Proti předloze, jež počítá se snížením trestních sazeb za korupci a ekonomickou kriminalitu či se zkrácením promlčecích dob, už vystoupily i evropské instituce. Ve středu příslušnou rezoluci proti Slovensku schválil Evropský parlament. Úřad evropského veřejného žalobce zase už v prosinci uvedl, že záměry Ficova kabinetu znamenají vážné ohrožení právního státu.
Podle Čaputové neobstojí jeden z hlavních argumentů vlády pro jednání o návrhu na změny v trestním zákoníku a dalších zákonech. Tím je údajné porušování lidských práv, dokud se změny nezavedou. Zpochybnila také tvrzení kabinetu, že snížením sazeb chce dosáhnout jejich nastavení na evropskou úroveň.
Slovenská prezidentka řekla, že nově by na Slovensku bylo možné ukládat podmíněné tresty i za nejzávažnější případy ekonomické kriminality. Vyjmenovala několik příkladů, za které by dotyčný pachatel dnes šel do vězení, ale nově by měl mít podmínku. Zmínila také zločiny v peněžní výši, „která pro většinu obyvatel Slovenska znamená celý za jejich život získaný majetek“. I za ty by byla podmínka.
„Jednoduše řečeno, za všechny trestní činy ve čtvrté a páté hlavě Trestního zákona bude možné uložit podmínečný trest odnětí svobody, a to bez ohledu na výšku škody, rozsah spáchaní trestného činu, dokonce i tehdy, kdy bude spáchán organizovanou skupinou,“ upozornila. Dodala, že právní úprava v Česku ani Německu to neumožňuje.
„Čtyřkombinace zmíněného zásadního snížení trestních sazeb, zvýšení hranic škody, změny v ukládání podmínečných trestů i změny v oblasti promlčení by byla rezignováním státu na ochranu svých občanů, na efektivní vymáhání spravedlnosti a může znamenat odklon od ochrany principů právního státu,“ apelovala na poslance.
Nasazení odposlechů? Spíš ne
Sníží se podle ní také míra objasňování zločinů. „Například nasazení odposlechů nebo agenta se může využívat jen u zločinu, který je z definice trestný čin, jehož horní hranice trestní sazby přesahuje pět let. Změnou výšky trestní sazby by však mnohé zločiny měly být kvalifikované už jen jako přečiny, a tedy nebude možné ani využívání uvedených prostředků,“ zmínila dále Čaputová.
Reakce politikůRobert Fico: „Paní prezidentka dnes nevystoupila jako hlava státu, ale jako mluvčí Progresivního Slovenska a opozice,“ řekl premiér a hlavu státu obvinil, že si projev nenapsala sama. Boris Susko: „Toto strašení a zavádění je mimo realitu,“ řekl ministr spravedlnosti a předkladatel kritizovaného návrhu. Michal Šipoš: „Přednesla věcné argumenty, které však vládu organizovaného zločinu nezastaví v ničení právního státu,“ poznamenal podle Denníku N člen opozičního hnutí Slovensko. Michal Šimečka: „Precizní argumentací potvrdila naše vážné připomínky ke skandalóznímu způsobu, jakým Ficova koalice protlačuje svůj promafiánský balíček, i k jeho škodlivému obsahu,“ uvedl předseda opozičního hnutí Progresivní Slovensko. |
Návrh navíc podle Čaputové může být v rozporu se slovenskou ústavou, a to kvůli ohrožení práv poškozených trestnými činy. Přesun případů ze speciální prokuratury na krajské prokuratury si totiž „nezbytně vyžádá čas“, protože si je noví prokurátoři budou muset nastudovat, a nastanou průtahy.
Zkrácení promlčeních lhůt zase podle ní způsobí, že zanikne možnost potrestat pachatele v tisícovkách případů majetkové a ekonomické kriminality.
„Fakticky půjde o generální amnestii, kde se poškození nedomohou spravedlnosti,“ řekla. Prezidentka kritizovala i samotnou snahu vlády prosadit návrhy v oblasti trestní politiky státu ve zrychleném režimu, kterému nepředcházela širší odborná diskuse.
„Je bezprecedentní, aby se takto závažné změny v oblasti trestního práva děly bez řádného legislativního procesu. Probíhající rozprava v parlamentu ho, samozřejmě, nenahrazuje. To bychom ho potom vůbec nemuseli mít v právním pořádku. Vyjádření opozičních poslanců tu směřují tak řečeno do tmy. Mohou přijít s jakýmkoliv argumentem, avšak bez nároku na to, že by se jím někdo zabýval,“ namítla s dovětkem, že řádné meziresortní připomínkové řízení je dostupné i pro veřejnost.
Vláda původně chtěla zrušit speciální prokuraturu, která vykonává dozor také nad vyšetřováním kauz z doby předchozího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie, už k polovině letošního ledna. Pokračující obstrukce opozičních poslanců formou prodlužování parlamentní rozpravy však vedla k tomu, že sněmovna zatím nehlasovala ani o žádosti vlády projednat balík zákonů ve zrychleném režimu, tedy na probíhající schůzi.
„Věřím, že i zde zmínění procesní, obsahové a ústavní rizika vám mohou dát důvod k přehodnocení svého postoje k předložené novele. Historie, která se tu i v těchto dnech píše, na to bude pamatovat,“ řekla prezidentka závěrem. Pro Čaputovou to byl jeden z posledních projevů v parlamentu. V sobotu 23. března se budou konat prezidentské volby, ve kterých už znovu nekandiduje.
Demonstrace proti vládě
V podvečer pak ve městech po celé zemi začaly další protivládní demonstrace. „Děkujeme, že stojíte při nás. My budeme dělat práci tam nahoře, vy nám pomáháte v ulicích,“ řekl z pódia v centru Bratislavy poslanec parlamentu a předseda opozičního Křesťanskodemokratického hnutí Milan Majerský. Vládní předlohu ohledně trestního práva označil za hanebnou.
Demonstranti křičeli například „Slovensko nedáme“ a stejně jako při předchozích shromážděních, které začaly v prosinci, na adresu premiéra tradičně pokřikovali „Fico do basy“ a vůči předsedovi parlamentu a pravděpodobnému prezidentskému kandidátovi Peterovi Pellegrinimu „podržtaška“. Ve slovenské metropoli se nynější protivládní protesty konají na Náměstí SNP, kde se v roce 1989 během takzvané sametové revoluce konaly protikomunistické protesty a v roce 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka rovněž mohutné demonstrace proti tehdejší Ficově vládě.
Slovenský list Denník N napsal, že na demonstraci do Košic, druhého největšího města v zemi, přišlo podle organizátorů 3000 až 4000 lidí, tedy stejně jako minulý týden. V severoslovenské Žilině zase list Sme hlásil účast asi 4000 lidí.
