Neděle 3. listopadu 2024, svátek má Hubert
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

ANALÝZA: Směje se jen Rusko. Američané se ze Sýrie stahují, Turci střílejí a Kurdové umírají

Svět

  5:00
MANBIDŽ/MOSKVA - „Všem dobré ráno z Manbidže. Teď jsem na americké základně, kde ještě včera ráno byli oni a dnes ráno už my,“ říká na facebookovém videu ruský reportér Oleg Blochin. Kolem postávají vojáci ruské armády a novinář nadšeně prochází táborem, jako by byl na dobytém území.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: AP Photo

Stažení amerických (stejně jako francouzských či britských) vojáků ze Sýrie je velmi rychlé, během několika dnů odchází skoro tisíc mužů i žen ve zbrani. Jen malý zbytek Američanů zůstane na základně v jihosyrském al-Tanfu.

Prezident USA Donald Trump tak definitivně nechal napospas turecké invazi syrské Kurdy, kteří požádali o ochranu moskevského chráněnce, prezidenta Sýrie Baššára Asada. A protože syrský režim velmi úzce spolupracuje s Ruskem i přímo při bojových operacích, vystřídali Američany ruští vojáci.

Vítězství jako v Prištině?

To však neznamená, že by Turecko masakrovalo Kurdy s menší intenzitou, než kdyby ruští a syrští vládní vojáci v oblasti nebyli. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) zemřelo za týden 71 civilistů, včetně 21 dětí, na 300 tisíc lidí opustilo své domovy. Počet vojenských obětí se odhaduje na desítky na straně Turecka a stovky u kurdských milic YPG, které Turecko považuje za marxistické teroristy. 

Kurdové nejsou žádní andílci, prohlásil Trump. Situaci na turecko-syrské hranici označil za strategicky brilantní pro USA

„Turecko se nikdy v historii nedopustilo masakru na civilistech,“ prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan před poslanci své vládní strany AKP. Pominul přitom i vraždění Arménů za první světové války, kdy zahynul až milion lidí. Teď je oficiálním cílem turecké operace, nazvané Pramen míru, vyčistit oblast asi 30 kilometrů do hloubky od hranice. 

Za druhé pak Ankara hodlá přemístit do Rojavy (autonomní region v severní a severovýchodní Sýrii, obydlený především Kurdy) až 3,6 milionu převážně arabských uprchlíků žijících nyní v Turecku a změnit tak demografické poměry zhruba na jedna ku jedné. Rusko jen rozestavělo mezi turecké a syrské vládní jednotky v oblasti Manbidže patroly vojenské policie, aby mezi horkými hlavami nedošlo ke střetu. 

Při invazi Ankary v Sýrii zemřelo 71 civilistů, včetně dětí, uvedla Syrská organizace pro lidská práva

S masakrováním civilistů si Moskva hlavu nedělá, významnější pro ni je, že bez boje „získala“ rozsáhlé území o šířce 400 kilometrů a hloubce až 100 kilometrů, kde jsou na východě u irácké hranice i ložiska ropy. „Respektujeme právo Turecka udržovat si vlastní bezpečnost, ale očekáváme, že operace v Sýrii bude v tomto směru adekvátní,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Domlouvat se na místě a dbát, aby nedošlo ke konfrontaci, musí podle něj už sami vojáci. 

Ruskojazyčný portál Meduza píše, že jednotky YPG, vycvičené a vyzbrojené Američany, měly být začleněny do pátého sboru syrské vládní armády, který je pod silným vlivem Moskvy. Někteří z kurdských funkcionářů také v Rusku studovali a jsou spolupráci příznivě nakloněni. Kreml tak má nakročeno k vítězství podobného rozsahu, jako byl výsadek v Prištině v červnu 1999 či anexe Krymu v březnu 2014. 

Směr Blízký východ a Afrika

Situace je však zatím velmi turbulentní a stále existuje riziko přímého střetu Ruska s armádou Turecka jako členského státu NATO. A na Moskvu padá i problém, co s džihádisty takzvaného Islámského státu, kteří utekli z věznic a mezi nimiž je značné procento lidí ze zemí bývalého SSSR. Rusko přitom posiluje pozice i v jiných zemích Blízkého východu a Afriky. Přátelí se s režimem egyptského lídra Abd al-Fattáha Sísího a je odhodláno zřídit si poblíž Káhiry vojenskou základnu. V Libyi má vojenské poradce a žoldáky takzvané Vagnerovy skupiny, spolupracuje tu s generálem Chalífou Haftarem. 

Vagnerovi bojovníci jsou také ve Středoafrické republice i v Súdánu. Ve druhé polovině října se v ruském letovisku Soči uskuteční summit Rusko–Afrika, kde účast potvrdilo zatím 35 zemí. Příslib rozsáhlé ekonomické spolupráce si pak odvezl prezident Vladimir Putin z návštěvy Saúdské Arábie. „Obnovit vliv Sovětského svazu na Blízkém východě je ale jen sladké přání, které i takovým zůstane,“ říká pro Rádio Svoboda (RFE-RL) arabista a někdejší překladatel sovětské armády v Sýrii Grigorij Kosač. „Mezi takovým množstvím hráčů se totiž jen těžko hledá místo,“ dodává.

Autor: