Jev se objevuje jen zřídka, kruhy z plynu totiž potřebují speciální podmínky, aby se mohly vytvořit. Plyn se musí uvolňovat v určitých intervalech, které navazují na vzduch rotující vulkanickými průduchy.
Etna je nejaktivnější evropskou sopkou, doutná prakticky neustále. Má několik hlavních a na 300 menších kráterů, z nichž také vyvěrá horká pára a plyny. Sopka vysoká přes 3000 metrů je i oblíbeným cílem turistů.
Jako kroužky kuřáků
„Ony kroužky se odborně označují jako vulkanické vírové prstence nebo někdy také kouřové prstence. Na sopkách byly pozorovány už od 18. století, konkrétně v Itálii na Etně a Vesuvu již roku 1724,“ uvedla pro web Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Pavla Hrubcová z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Podle jejích slov tomuto problému věnoval nedávno jednu ze statí časopis Scientific Reports. Prstence se podle autorů článku objevují občas a jsou pozorovány na sopkách, jako je Etna, Stromboli nebo Vesuv v Itálii, na sopkách Eyjafjallajökull či Hekla na Islandu, ale i na Aljašce (sopka Redoubt), v Guatemale (sopka Pacaya), Ekvádoru (Tungurahua) nebo v Chile.
„Mechanismus vzniku těchto kroužků je v principu skutečně podobný, jako když dělají kroužky dýmu kuřáci doutníků,“ popisuje Vladimír Fuka z Katedry fyziky atmosféry MFF UK a vysvětluje, že je také dobře dokumentován z laboratorních pokusů.
🚨ATENÇÃO: Vulcão Etna, na itália, está produzindo raros “anéis de fumaça”. Fenômeno raríssimo. https://t.co/BB9Dtut3C4
