Moc dlouho to netrvalo. Ani ne dva týdny poté, co konec přechodného období udělal definitivní tečku za odchodem Britů z Evropské unie, volají Francouzi po „lingvistické diverzitě“. Novinářům to v úterý řekl francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune, podle nějž je používání „lámané angličtiny“ po brexitu neospravedlnitelné.
Na první pohled to vypadá docela logicky. Jako úřední řeč v současnosti používají angličtinu pouze dvě země EU – Irsko a Malta. Ani jedna z nich přitom nepatří k nejsilnějším politickým hráčům a každá má vedle angličtiny i svůj mateřský jazyk. Pokud jde o Maltu, na ostrově zcela dominuje maltština, angličtina se používá spíš okrajově. Irové pak mají svou nářeční podobu angličtiny, jež je jedním z nejoblíbenějších námětů anglických vtipů.
Anglický jazyk některým evropským diplomatům skutečně dělá problém. A i u těch, kteří ho používají veřejně, se trénované ucho neubrání dojmu, že tu něco nehraje. Angličané samotní této variantě svého jazyka říkají „globish“ – globálština. A občas si neodpustí pobavený úsměv.
Který jazyk lámat?
Po bližším ohledání však francouzský návrh působí poněkud samoúčelně. Překlad do jednoho dominantního jazyka se vždy nakonec ukáže jako praktická nutnost, ať už v oficiálních dokumentech, či při pokusu o politický dialog.
A Francouzi mají zřejmě jasno v tom, o který jazyk by se mělo jednat. „Už teď je nepsaným pravidlem, že kdo umí francouzsky, má dveře otevřené dál,“ řekl pro Lidovky.cz zdroj blízký českému zastoupení v Bruselu. „S angličtinou pracujeme jen v případě, když přijdou reporty z (Evropského) parlamentu nebo Komise, poněvadž na češtinu nemůžeme čekat. Zbytek je ve francouzštině.“ Pokud někdo hledá práci u Evropského parlamentu či Komise, francouzština je již nyní podmínkou.
„České republice stávající stav stejně jako řadě dalších států vyhovuje,“ uvedla k tomu pro Lidovky.cz mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. „Například pracovní verze různých dokumentů od Evropské komise jsou sice v původním návrhu ve všech národních jazycích, nadále se však pracuje většinou pouze s anglickou verzí. Nemluvě o tom, že angličtina je samozřejmě ve světě nejrozšířenější. I z těchto důvodů budeme zdrženliví ke snahám změnit dosavadní praxi,“ dodává.
