Boeing-737-500 letěl z Moskvy a havaroval v 01:15 hodin SELČ při přistávacích manévrech v oblasti vzdálené několik set metrů od obytných domů. Stroj při pádu vybuchl, začal hořet a byl zcela zničen. Na místě zasahovalo několik set hasičů, záchranářů a policistů.
"Když byl letoun ve výšce 1800 metrů, ztratili jsme s ním spojení," uvedla mluvčí ruského ministerstva pro mimořádné situace Irina Andrianovová. Aeroflot oznámil, že na palubě bylo i 21 cizinců - devět Ázerbájdžánců, pět Ukrajinců, a po jednom cestujícím z Francie, Švýcarska, Lotyšska, USA, Německa, Turecka a Itálie. Ministerstvo oznámilo 17 cizinců. Ani v jeho bilanci není žádný občan České republiky.
První zprávy také hovořily o 83 cestujících a pěti členech posádky, podle upřesněných informací bylo cestujících 82 a členů posádky šest. Mezi pasažéry bylo i sedm dětí. Mezi oběťmi byl i generál Gennadij Trošev, který byl v letech 2003 až 2008 jedním z poradců prezidenta Vladimira Putina. Příčina tragédie zatím není známa. Podle mluvčí ministerstva ale naprosto nic nenaznačuje, že by za havárií byl teroristický útok. Obě černé skřínky letadla už byly nalezeny. Mluvčí řekla, že okolnosti neštěstí bude možné upřesnit až po jejich prostudování. Na vyšetřování se bude podílet i firma Boeing.
Video z místa nehody
Piloti se při pádu snažili vyhnout obytné oblasti
Příčina tragédie zatím není známa. Podle mluvčí ministerstva ale naprosto nic nenaznačuje, že by za havárií byl teroristický útok. Černá skříňka letadla už byla nalezena. Mluvčí řekla, že piloti se při pádu zřejmě snažili vyhnout obydlené oblasti. Jeden svědek nehody citovaný ruskou televizí řekl, že stroj padal v ostrém úhlu, možná 30 až 40 stupňů. "Uslyšel jsem výbuch a vyběhl ven. Myslil jsem, že začala válka," řekl v ruské televizi jeden člověk z Permu. Podle dalšího "prostě nejsou slova, která by to popsala".
O katastrofě byl neprodleně informován prezident Dmitrij Medveděv, který nařídil ustavení vyšetřovací komise. Komise v čele s ministrem dopravy Igorem Levitinem už přiletěla do Permu.
Stroj patřil dceřiné společnosti Aeroflotu - Aeroflot-Nord, která si ho pořídila letos. Předtím s ním létala jedna čínská společnost. Byl vyroben v roce 1992.
Špatná bilance bezpečnosti
Aeroflot oznámil, že za každou oběť neštěstí vyplatí pozůstalým odškodné
dva miliony rublů (asi 1,35 milionu korun). Společnost také ještě dnes
vypraví z Moskvy do Permu letadlo s příbuznými obětí, kteří tam budou chtít odletět. Perm leží asi 1200 kilometrů východně od ruské metropole. Jde o nejhorší nehodu letadla nějaké ruské letecké společnosti od roku 2006, kdy se na Ukrajině zřítil letoun společnosti Pulkovo snažící se vyhnout bouři. Všech 170 lidí na palubě zahynulo. Aeroflot zaznamenal svou poslední katastrofu v roce 1996. Tehdy přišlo o život 70 lidí. Stroj Boeing 737 je jeden z nejběžnějších na světě.
Podle agentury ITAR-TASS ho od roku 1967 bylo v různých verzích vyrobeno přes 5100 kusů. Agentura napsala, že dnes to byla 138. havárie tohoto typu stroje. Podle mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA) má Rusko i další bývalé sovětské republiky špatnou bilanci bezpečnosti leteckého provozu. Odborníci mimo jiné kladou vinu nedůsledné vládní kontrole, špatnému výcviku pilotů a také snaze leteckých společností co nejvíce snižovat náklady.
"Když byl letoun ve výšce 1800 metrů, ztratili jsme s ním spojení," uvedla mluvčí ruského ministerstva pro mimořádné situace Irina Andrianovová. Aeroflot oznámil, že na palubě bylo i 21 cizinců - devět Ázerbájdžánců, pět Ukrajinců, a po jednom cestujícím z Francie, Švýcarska, Lotyšska, USA, Německa, Turecka a Itálie. Ministerstvo oznámilo 17 cizinců. Ani v jeho bilanci není žádný občan České republiky.
První zprávy také hovořily o 83 cestujících a pěti členech posádky, podle upřesněných informací bylo cestujících 82 a členů posádky šest. Mezi pasažéry bylo i sedm dětí. Mezi oběťmi byl i generál Gennadij Trošev, který byl v letech 2003 až 2008 jedním z poradců prezidenta Vladimira Putina. Příčina tragédie zatím není známa. Podle mluvčí ministerstva ale naprosto nic nenaznačuje, že by za havárií byl teroristický útok. Obě černé skřínky letadla už byly nalezeny. Mluvčí řekla, že okolnosti neštěstí bude možné upřesnit až po jejich prostudování. Na vyšetřování se bude podílet i firma Boeing.
Video z místa nehody
Piloti se při pádu snažili vyhnout obytné oblasti
Příčina tragédie zatím není známa. Podle mluvčí ministerstva ale naprosto nic nenaznačuje, že by za havárií byl teroristický útok. Černá skříňka letadla už byla nalezena. Mluvčí řekla, že piloti se při pádu zřejmě snažili vyhnout obydlené oblasti. Jeden svědek nehody citovaný ruskou televizí řekl, že stroj padal v ostrém úhlu, možná 30 až 40 stupňů. "Uslyšel jsem výbuch a vyběhl ven. Myslil jsem, že začala válka," řekl v ruské televizi jeden člověk z Permu. Podle dalšího "prostě nejsou slova, která by to popsala".
O katastrofě byl neprodleně informován prezident Dmitrij Medveděv, který nařídil ustavení vyšetřovací komise. Komise v čele s ministrem dopravy Igorem Levitinem už přiletěla do Permu.
Stroj patřil dceřiné společnosti Aeroflotu - Aeroflot-Nord, která si ho pořídila letos. Předtím s ním létala jedna čínská společnost. Byl vyroben v roce 1992.
Špatná bilance bezpečnosti
Aeroflot oznámil, že za každou oběť neštěstí vyplatí pozůstalým odškodné
dva miliony rublů (asi 1,35 milionu korun). Společnost také ještě dnes
vypraví z Moskvy do Permu letadlo s příbuznými obětí, kteří tam budou chtít odletět. Perm leží asi 1200 kilometrů východně od ruské metropole. Jde o nejhorší nehodu letadla nějaké ruské letecké společnosti od roku 2006, kdy se na Ukrajině zřítil letoun společnosti Pulkovo snažící se vyhnout bouři. Všech 170 lidí na palubě zahynulo. Aeroflot zaznamenal svou poslední katastrofu v roce 1996. Tehdy přišlo o život 70 lidí. Stroj Boeing 737 je jeden z nejběžnějších na světě.
Podle agentury ITAR-TASS ho od roku 1967 bylo v různých verzích vyrobeno přes 5100 kusů. Agentura napsala, že dnes to byla 138. havárie tohoto typu stroje. Podle mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA) má Rusko i další bývalé sovětské republiky špatnou bilanci bezpečnosti leteckého provozu. Odborníci mimo jiné kladou vinu nedůsledné vládní kontrole, špatnému výcviku pilotů a také snaze leteckých společností co nejvíce snižovat náklady.
