Text dohody uvádí, že se amnestie bude týkat politických představitelů a občanů stíhaných v souvislosti s referendem o nezávislosti Katalánska z roku 2017 i s nezávazným hlasováním o samostatnosti regionu z roku 2014. Socialisté také slíbili, že se zvýší „přímá účast Katalánska“ v unijních orgánech a mezinárodních organizacích v oblastech, které se týkají toho regionu.
Už minulý týden se Sánchez domluvil na podpoře i s Republikánskou levicí Katalánska (ERC) a předpokládá se tedy, že hlasování parlamentu o vyslovení důvěry premiérovi a následnému sestavení menšinové vlády už nestojí nic v cestě. Separatistické strany mají dohromady 14 zástupců, s nimi může Sánchez získat hlasy 178 zákonodárců, tedy těsné většiny z 350 poslanců.
„Je to politická dohoda a také dohoda na amnestii,“ řekl zástupce Sánchezovy socialistické strany (PSOE) Santos Cerdán v Bruselu, kde se scházel s vůdcem separatistické strany Junts Puigdemontem.
Ten utekl do Belgie před španělskou spravedlností po referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Za jeho uspořádání v rozporu ústavou soudy několika ministrům Puigdemontovy vlády a dalším politikům udělily dlouholeté tresty vězení za vzpouru. Na svobodu vyšli v roce 2021, když jim Sánchezova vláda udělila milost.
 |
„Uplynulo šest let (od referenda) a konflikt stále není vyřešený... naším cílem je načít novou kapitolu..., kde chyby minulosti už nebudou nepřekonatelnými překážkami,“ doplnil Cerdán.
Zákon o amnestii, který se chystá Sánchez předložit parlamentu, ostře kritizují zástupci španělské pravice. Šéf konzervativní Lidové strany Alberto Núňez Feijóo označil dohodu za hanebnou. Podle něj si situace vyžaduje „reakci všech španělských demokratických stran nehledě na ideologické rozdíly“. Lidová strana již svolala na neděli demonstrace proti amnestii. Šéf krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal označil smlouvu za „dohodu zrádců“ a vyzval k „občanskému vzdoru“. Oba pravicoví politici vyzvali k tomu, aby demonstrace, které se v uplynulých dnech konaly před sídly PSOE, byly poklidné.
Proti dohodě večer vyšly do ulic tisíce lidí. Před sídlem socialistické strany v Madridu se shromáždilo na 8000 lidí. Podobné demonstrace se tam uskutečnily již v předchozích dnech. Zamaskovaní demonstranti v prvních řadách začali házet na policii pyrotechniku a někteří zpívali píseň Cara al sol, hymnu fašistické falangy, píše deník El País. Nejméně šest lidí po střetech policie zadržela. Stovky demonstrantů se shromáždily i v Barceloně či Valencii. Zhruba 3000 lidí vyšlo do ulic v Granadě.
Proti textu dohody vystoupila i sdružení soudců a státních zástupců, kterým se nelíbí zmínka o údajném zneužití justice proti katalánským separatistům. „Justiční moc ve Španělsku je nezávislá, nejedná pod politickým tlakem,“ stojí ve společném prohlášení.
Červencové parlamentní volby vyhráli ve Španělsku opoziční lidovci. Jejich šéf Alberto Núňez Feijóo ale nedokázal pro svůj kabinet získat dostatečnou podporu. Král Felipe VI. pak pověřil sestavením vlády Sáncheze, který chce vládnout s podporou levicové aliance Sumar a také baskických a katalánských stran.
