Důvodem je pozice madridské vlády k aktuálně bobtnajícímu napětí na východě Evropy v souvislosti s ruskými hrozbami Ukrajině. Španělsko totiž před několika dny ústy ministryně obrany Margarity Roblesové oznámilo, že jako příspěvek k posilování obranyschopnosti NATO ve východní Evropě pošle do Černého moře válečné lodě. A nové pozornosti se v souvislosti s ukrajinskou krizí dostalo i staršímu prosincovému závazku přesunout na leteckou základnu NATO v Bulharsku pět španělských stíhaček. Zda k němu nakonec dojde, jasné není.
„Jsme lidé míru. Snažíme se o diplomacii, jsme proti přehlídkám vojenské síly. Španělsko musí říci válce jasné ne,“ řekla před pár dny Irene Monterová, španělská ministryně pro rovnost a vlivná členka koaliční krajně levicové strany Podemos. Mnohem tvrdší byl ve svém vyjádření proti vládní pozici ohledně Ukrajiny bývalý šéf Podemos a někdejší místopředseda vlády v Sánchezově vládě Pablo Iglesias.
„Děláte ze Španělů idioty. Chcete vážně s takovýmto přístupem tvrdit, že NATO je obranný spolek?“ řekl Iglesias, který je mimochodem také životním partnerem Monterové, na adresu ministryně Roblesové.
USA nařídily rodinám diplomatů, aby kvůli hrozící invazi opustily Ukrajinu |
Současná vláda Pedra Sáncheze se ujala úřadu v lednu 2020, k získání většinové podpory se ale musela spolehnout i na poslance krajně levicové strany Podemos. Po velmi dlouhé době tím v zemi vznikla koaliční vláda – od začátku 80. let vládla ve Španělsku buď sama PSOE, nebo její ideový protipól, konzervativní Lidová strana (PP).
Již při zformování Sánchezovy vlády politologové upozorňovali, že spojení s Podemos sebou nese značná rizika, ovšem volební matematika mnoho jiných možností tehdy nedávala. Mnozí členové Podemos včetně Iglesiase v minulosti prosluli extrémně levicovými pozicemi i pacifismem – což se nyní ukazuje jako potíž.
Principiální postoj Sánchezovy vlády ve věci ukrajinské krize naopak ocenil šéf nejsilnější opoziční Lidové strany Pablo Casado. „Vládu podporujeme, jde o otázku principu,“ řekl listu El País šéf PP. Současně si však postěžoval, že s ním Sánchez před rozhodnutím poslat vojáky a techniku do východní Evropy celou věc nekonzultoval. „Půldruhého roku jsem s ním nemluvil,“ řekl Casado a vyzval premiéra, aby vydal jasné a silné prohlášení.
„Čelíme hrozbě otevřeného konfliktu, není doba na polovičaté řeči,“ řekl Casado na Sánchezovu adresu a vyzval předsedu vlády, aby se do věci rázně vložil. „Pane premiére, udělejte si v kabinetu pořádek. Nebo si snad máme myslet, že místo Vás ve vládě velí Pablo Iglesias?“ obrátil se šéf opozice na ministerského předsedu.
Španělská média upozorňují, že Casadův nátlak na premiéra může být součástí kampaně před regionálními volbami ve správní oblasti Kastilie-León, které se budou konat v polovině února. Lidová strana tam má podle aktuálních průzkumů našlápnuto k vítězství.
Dění ve Španělsku se každopádně vyplatí sledovat – mezi členskými státy NATO jde totiž o první případ, kdy téma podpory Ukrajiny může vyústit ve vážnější politickou krizi. Tedy ve scénář, nad nímž by v Kremlu mohli otevírat šampaňské.
