„Špioni“ z Britské rady

Toto ochlazení však mělo být jen krátkodobé. Britové „potrestali“ Rusy za liknavou spolupráci při vyšetřování vraždy Alexandra Litviněnka. Moskva dala jasně na srozuměnou, že si to nenechá líbit. Tím to ale mělo skončit. Předpokládalo se, že napětí postupně opadne. Nikdo nečekal, že by kterákoliv ze stran chtěla konflikt dál hrotit. Až do tohoto týdne.

Útok na Britskou radu, organizaci, která ve 109 zemích světa propaguje britskou kulturu, a především nabízí kurzy angličtiny a stipendia v Británii, mohou Britové vnímat jako výzvu k totální diplomatické válce. A premiér Gordon Brown dal včera jasně na srozuměnou, že si to Británie nenechá líbit.

Britská rada mívala do letošního roku přes desítku kanceláří po celém Rusku. Ke konci letošního roku je v rámci šetření zredukovala na tři - moskevskou centrálu a pobočky v Petrohradu a Jekatěrinburku. I to ale připadalo Rusům moc a ve středu přišli s požadavkem, aby Britská rada uzavřela i obě zbývající pobočky. Důvodem má být „absence právních podkladů, které by upravovaly činnost Britské rady v Ruské federaci“. Původně Rusové uváděli také to, že britská kulturní organizace obcházela daňové zákony. Skutečný důvod je, jak otevřeně připustil v rozhovoru pro BBC šéf ruské diplomacie Sergej Ivanov, další odvetné opatření za britské vyhoštění ruských diplomatů. Po recipročním vypovězení diplomatů se údajně přestalo jednat o postavení Britské rady v Rusku, tudíž její postavení neupravuje žádná dohoda. Britové naproti tomu odkazují na platnou smlouvu z roku 1994.

„Je to zcela nepřípustné... Přejeme si, aby (Rusové) od této akce okamžitě ustoupili,“ prohlásil včera šéf britského kabinetu Brown v Dolní sněmovně. Ajeho ministr zahraničí David Miliband doplnil: „Pokud by Rusko splnilo tuto hrozbu, byl by to závažný útok na legitimního kulturního zástupce britské vlády.“ Miliband také prohlásil, že pokud Rusko splní svou hrozbu a od 1. ledna 2008 neumožní pobočkám Britské rady pokračovat v činnosti, velice tím uškodí své pověsti ve světě. Zároveň oznámil, že už jedná se členy EU a skupiny G7 o možných dopadech ruské hrozby.

Největší radost může mít z vyhrocení diplomatické roztržky Andrej Lugovoj, muž, který je vlastně její ústřední postavou. Britové ho považují za hlavního podezřelého z vraždy Alexandra Litviněnka, jenž byl v Londýně otráven radioaktivním plutoniem. Rusové ho odmítají vydat. Lugovoj má od nedávných voleb v Rusku pojistku - zasedne ve Státní dumě. A tento bývalý agent ruské tajné služby a novopečený poslanec včera Britskou radu označil za krycí organizaci pro špiony. „Není žádným tajemstvím, že v Britské radě aktivně pracují tajné služby,“ prohlásil Lugovoj.